V tomto státě není radno onemocnět, zvláště když je to tak vážná nemoc, jakou je roztroušená skleróza. Co je vám platné Ústavou ČR zaručené právo na lékařskou péči, když je ministerstvo zdravotnictví svými činy opakovaně porušuje. Jenom nevím, zda jde v jeho případě o nedbalost nebo rovnou o úmysl poškodit nemocné.
Česká televize v neděli večer odvysílala ve své hlavní zpravodajské relaci šokující reportáž, jejím tématem je opětovný nedostatek peněz, které mají lékaři v České republice pro léčbu především nových pacientů s roztroušenou sklerózou. Konstatuje se v ní, že ti, kterým byla nemoc letos diagnostikována, zatím většinou čekají, až jejich lékaři dostanou peníze na drahé injekce. Odkládání léčby je přitom rychleji pošle na invalidní vozík. Pojišťovny prý na drahou léčbu (asi 300 tisíc korun na pacienta) nemají peníze.
Reportáž přibližuje příběh osmatřicetileté Andrei ze západních Čech, matky dvou malých dětí. Od dubna ví, že trpí roztroušenou sklerózou. Nemoc jí zasáhla hlavně nohy. Už nyní se při ataku nemoci nepostaví na nohy. „Nedovedu si představit, že ty léky nedostanu a skončím na vozíku nebo s jiným postižením,“ říká v reportáži pacientka. Zkušenost se smrtelně nebezpečnou nemocí má třiačtyřicetiletá Hana z Ústecka, které roztroušená skleróza ohrožuje zrak. O nemoci ví od února, ale léčba je kvůli nedostatku peněz zatím v nedohlednu. „Léčba betaferonem by nemoc mohla pozastavit. Až dvacet let bych mohla být jako jsem dnes,“ smutně konstatuje paní Hana.
Mám kamaráda, který před více než deseti lety touto zákeřnou nemocí také onemocněl. Měl ale štěstí v neštěstí. Dostal se ke kvalitním lékařům, kteří ho okamžitě začali léčit v té době nejúčinnějšími léky. Po několika letech, která prožil v invalidním důchodu, znovu naplno pracuje. Díky kvalitní a hlavně okamžité léčbě dnes nejsou on a jeho rodina závislí na sociální podpoře, naopak sám státu odvádí daně a pojištění. Výše zmiňované pacientky zřejmě takové štěstí mít nebudou. A za to by měl někdo nést osobní odpovědnost. Jenže zřejmě nebude soudce tam, kde chybí žalobce… A kdo by měl vlastně žalovat? Stresovaní pacienti, kteří jsou psychicky na dně?
Roztroušená skleróza zasahuje mozek a míchu a nejčastěji napadá mladé lidi ve věku od dvaceti do čtyřiceti let. Každým rokem přibývá kolem tisícovky nových pacientů, ale na jejich léčbu opakovaně nebývají peníze, které specializovaná centra dlouhé měsíce očekávají od pojišťoven. Ty se ale hájí tím, že úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví objem plateb stanovuje podle předešlého roku a s nově diagnostikovanými tak vlastně nepočítá. A ministerstvo? Mastí svoje reformy, které prý problém s penězi vyřeší. Otázkou je, zda už většina z dnes potřebných lidí nebude v té době dávno na invalidním vozíku.
Právo na bezplatnou lékařskou péči přitom stanovuje Listina základních práv a svobod, jako nedílná součást Ústavy České republiky.
Článek 31
Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.
Pokud stát tuto povinnost vůči občanovi vědomě nenaplňuje, porušuje zákon. Pokud by v tom byl dokonce záměr, například aby úředníci dokázali názorně nezbytnost reforem, pak by snad mohlo jít i o pokus záměrného poškození zdraví. Nedostatek peněz přitom nemůže ministerské úředníky v čele s ministrem Leošem Hegerem ospravedlnit. Za současný tristní stav zdravotnických financí jsou plně odpovědní. Způsobila jej jejich liknavost při prosazování změn například v lékové politice nebo v boji s korupčními a klientelistickými praktikami v resortu, kdy ztráty od začátku jejich úřadování jdou do desítek miliard korun. Přitom v úředníci resortu musejí mít na paměti, že jde o zdraví a často i o životy lidí, které mohou mít na svědomí.
Problém s penězi se netýká jen pacientů s roztroušenou sklerózou, finanční prostředky na léky chybí i onkologům. Případy těžce nemocných lidí, kterým dnes stát není schopen zajistit potřebnou lékařskou péči, jsou další obžalobou systému plného cynismu, v němž je občan pouhou účetní položkou ve státní mašinérii. Státní úředníci pak svoji neschopnost zakrývají proklamacemi o reformách, které prý všechno vyřeší. Dosud ale nebyli schopni udělat ani to, na co žádné reformy nepotřebovali – šetřit penězi daňových poplatníků prostým použitím obyčejného selského rozumu, třeba při potírání předražených investičních a jiných nákupů, v lékové cenové politice a při odhalování dalších děr, kterých je pořád nepočítaně. Těmi směrem do soukromého sektoru unikaly a stále unikají miliardové částky.
Za téhle situace nelze vyloučit, že se pacienti s roztroušenou sklerózou zanedlouho po schválení reformního zákona, upravujícího poskytování zdravotní péče, dozvědí, že drahou léčbu si mohou zaplatit jako nadstandard ze svého…
Podívejte se na odkaz:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/211411000100724/
