Dobře, fajn... Bála jsem se, že je chyba u mě, pročítala jsem ty vítězný povídky (ano, přiznám se, že vyjma dvou nebo tří) a velmi jsem přemýšlela, jestli je chyba u mě nebo kde? Neříkám, že píšu bůh ví jak skvělý a senzační věci, to vůbec, ale že by mě některá z top zaujala a řekla bych si "jo, ta je fakt dobrá," to se nějak nestalo... Takže když vynechám to, jak si vedli čtenáři, tak jsem ráda, že je na tom se čtením a pocity u vítězů podobně jako já ;)

Tohle je pro mě vysoká politika a politice se od jisté doby vyhýbám. Raději mám i třeba BLBOU SRANDU. Asi proto se cítím na svůj věk docela slušně. Ale chápu Tě, Martine, i když s mozkem Tvé hlavy a Karla Boháčka, si to rozdat nemohu ani ve snu. Kluci, mám vás rád a na pivo bych s vámi šel (o Karlovi ale vím, že tomuhle moku neholduje). V hospodě se dá ale pít něco jiného. V hospodách mi vadí kouř a hluk, proto bychom poseděli na pokec venku.

Taky se hloupě vyjádřím a taky jsem se poslal dvě povídky pro zasmání. A taky jsem se s nimi nedostal do závěrečné čtyřicítky, což samozřejmě musím akceptovat asi jim něco chybělo. Poněkud podivné mi ovšem připadá , když se tam nedostala kolegyně, která psala dojemný příběh o nemocném psu a dítěti. Pokud si vzpomínám měla karmu přes 40 (s povídkou představte si to!!!) a asi 4000 čtenářů. Finalisté -velká desítka měli běžně karmu menší než osm a čtenářů třeba 260. Taky bych rád věděl, kde byla naplněna podmínka letního tématu u některých povídek? Prostě na názor čtenářů porota evidentně kašlala a dala přednost "Velkému umění." Bohužel to dopadlo jak s "Velkým uměním" vždycky, nikoho to nezajímalo a nikdo to nečetl. Příště to chce prostě vycucat si z prstu nějakou poetickou kravinu o ničem - dobré poučení.

Někdo by mohl oponovat - nespokojenci a nepochopení budou vždycky... Jó to jste vy? Teď to vidím - Vlk! Tak to jsem zas já, co Vás kritizuje za gramatiku! Ano, píšete směšně, někdy až moc, a to je zřejmě ten problém.  Ale až bude soutěž (nikdy) humoristických povídek a necháte si ji mnou zkontrolovat, vsadím na Vás! A na mě

Mám trochu hloupý příspěvek. Nemám v oblibě soutěže nejlepší povídka, nejlepší bloger, nejlepší fotograf... A nebudu hlasovat už nikdy (doufám). Jak mám vybrat nejlepšího, když všichni jsou v něčem dobří? A mimochodem, Vaše články, které jsem kdy četla, řekněme takových deset, se mi všechny líbily.

Tak konečně! Mám první fanynynku! Ikdyž určitě přeháníte, mám velkou radost a děkuji. Je to prostě tak - umělecké soutěže nejsou ty sportovní, kde rozhodují sekundy a centimetry - to jsou ty nejférovější. Ale už v hokeji, kopané, basketbalu, které jsou o gólech a koších, je nutná i přítomnost rozhodčího, už objektivita pokulhává. Pak následují sporty jako krasobruslení a to se už blížíme spíše k uměleckosti. A literární soutěže? 100% subjektivnost, takže jenom názory a názory, pocity a dojmy. A teď ještě koho a závěr? Raději žádné soutěže!

Pro nadlidské výkony mám holt slabost :)) 

K ostatním povídkám se nevyjádřím, tohle nedělám, k soutěži ano...dobrý postřeh...malá účast...imho se dost na tom podepsalo i povinné registrování pro možnost hlasovat...zkušenost z fotografické soutěže pro čtenáře mi napovídá, že to nebylo šťastné řešení...

Jo...a ceny...taky nějak moc neřeším, abych se přiznal :)

OK, lékař - Superman nechť je tímto vysvětlen. Ale ceny já taky neřeším