..zažil jsem rozhovor dvou starších paní....

..který se odehrával uprostřed přechodu vyzančeného na vjezdu na nějaké parkoviště.....asi tam už byly déle...neb i nákupní tašky měly odložené na zemi....musel jsem troubit....aby se odsunuly.....

ale budiž řečeno že to byl jev vyjímečný.....

No, s tím čekáním až zastaví i ti vtom protipruhu je to fakt

ošajstlich.

Tuhle jsem zastavil před přechodem, protože jsem viděšl, že babička chce přejít. Babička nic. Navázal jsem oční kontakt. Babička nic. Posunky jsem ji pobízel, až přejde. Babička mi posunky naznačovala, že ale v prohu v opačném směru ještě auta nezastavila. Po drahné době jsem si řekl, že tam věčně stát nebudu a krokem jsem se rozjel.

Pámbu zaplať že krokem. V ten moment totiž zastavila i auta v druhém pruhu a babička hup mi před reflektor!

Dobrzdil jsem.

Jestlipak vy, pane Dokonalý Šofére...

...nepatříte mezi ty specialistiy, co patrně neslyšeli nic o vyklízecí době a jsou schopni na přechodu oprášit chodci kalhoty předním nárazníkem, protože ten zmetek přece přechází na červenou a co si to haysel vlastně dovoluje, když jedu já? Takový mám fakt nejradši, mudrce.

Re: Jestlipak vy, pane Dokonalý Šofére...

Na červenou se nevchází, milý pane a když už mluvíte o vyklízecí době, vpořádku. Ale ani ta nesmí trvat věčnost.

No, dófám,

že jsem správně přečetl trochu té nadsázky obsažené v článku. Nad tó se pousměju a musím se usmívat dál, protože sóhlasím. Hah, už nějaké ten jár auto k ničemu nepotřebuju, takže si užívám lajfu bez vysedávání v plechovce, ale dobře si pamatuju, jak dobře se řidič cétí ve společnosti slušnéch lidí v tom provozu. Ale proč píšu příspěvek: vzpomněl jsem si jako první na svoju autoškolu (v rajchu) a na jedno z nédůležiťéších pravidel. "Udržujte oční kontakt!" No, ono to jde aji gestikulací atd., ale nebudu to rozvádět do detailíčků, jak je to snadný se s většinó řidičů na přechodech ve zlomku vteřiny dorozumět...

Re: No, dófám,

Oční kontakt, no...to je podobné jako pravidlo, že na číšníka v restauraci nehulákáme, ale přivoláme ho pohledem. Jednou jsem ho takhle přivolával půl hodinyA co mnohdy černé brýle za volantem? K očnímu kontaktu skutečně jak stvořené. Ne, u mě to nefunguje, já před přechodem zastavím, hlava mi padne na volant a z hluboka dýchám, trpělivě čekám...

Popoháněj chlapče, popoháněj,

jenom při tom, prosím tě, nenaraž na mě.Dopadl bys špatně

Re: Popoháněj chlapče, popoháněj,

Nedopadl, ujel bych

Já

mám na cestě do školy kam vozím syna 11 přechodů pro chodce,mluvím o trase 2,5 km.A udělal jsem si statistiku za týden tedy 220 jízd přes přechod.87 chodců vstoupilo na přechod bez zastavení a bez rozhlédnutí,49 mi vlezlo do vozovky když jsem byl od přechodu cca 15 metrů a viděli mě přijíždět,speciálně přechod o marketu-není problém 20 chodců v rozestupech oběma směry- to už hraničí s blokováním provozu.40 chodců se rozhlédlo a nechalo mě projet když jsem byl blízko přechodu.Pravidelně zastavuji pokud vidím u přechodu kočárky,důchodce,děti- v 8 případech jsem se setkal s pozitivní reakcí.Tolik o stavu a toleranci chodci vs. řidiči.

Re: Já

15 m je fakt málo, to už není o toleranci, pane statisktiku. Asi i kvůli vám v dohlednu napíšu o ostrůvcích na silnici, taky nic moc vynález, ikdyž připouštím, že někde může být i žádoucí.

ach

Jsem řidič i chodec. Jako řidič odhaduji, brzdím, čekám, a když nic - jedu. Jako chodec bych asi byla Vaše noční můra - mám totiž děti. Dvě. Jedno za ruku a druhé v kočáru. A když si (jako řidič, chodec i jako matka) představím co se stane, když na přechod vtlačím nejprve kočár, pak dítě a pak ještě sebe a mám-li na mysli Váš vzorec, nepřijdu jen o paty, ale i o jiné části těla. Neřku-li o dítě. Ona jsou ta pravidla sice na nic a na h..., ale respektovat je občas potřeba. Od všech. A krom toho, já se na brzdící řidiče zářivě usmívám a vždy poděkuji. Nahlas.

Re: ach

Tak to jste byla asi vy! Moje noční můra, asi tak před 14 dny. Já v cizím městě, motím se tam jak vítr v bedně, koukám po ceduli abych správně odbočil a nevšiml jsem si maminky s kočárkem před přechodem. Tedy, až jsem ji měl za sebou jsem si to uvědomil. Fakt, tohle by se stávat nemělo. Omlouvám se.

já jsem

od řidičů vycvičená - přechody zásadně přebíhám co nejrychleji

Re: já jsem

Vpořádku. A skutečně co nejrychleji? Nešlo by to ještě rychleji?

Nejhůře se chovají

Ti chodci... co občas svátečně řídí

Re: Nejhůře se chovají

...asi proto, že za volantem očekávájí zase jenom sebe, sváteční řidiče. 

sakra

Sakra, musím začít zase pořídně řídit, abych si připomněla ten pocit všemohoucnosti, který člověka za volantem zalije. Coby chodec si totiž myslím, že autor je kastrovaný kus hovězího dobytka

Re: sakra

Paninko, diskriminujete řidiče. Dokonce slušné řidiče, kteří to s chodci myslí pouze a jen dobře. A jestli vy získáte pocit všemohoucnosti za volantem, tak to vás lituju, ten tam získává pouze a jen ...no, já vás nechci urážet, nechci být zlý tak jako vy. Ale všechno lze to brát i humorně, když už to většinu čtenářů samotné nenapadne: trocha tělocviku na přechodu nikomu neublíží, věřte mi! Ten váš smajlík nechápu.