Paní Koutková už skoro všechno shrnula, přidám jenom trošku:

"Konečný výsledek" se bezpochyby velmi liší od výsledku průběžného nebo výsledku dílčího.

Na 110% se pracovat samozřejmě dá, pokud výsledná procenta srovnáváte s předchozím plánem (ten představuje oněch hypotetických 100%).

"Všechno a ještě mnohem víc..." "Horko, že k rybníku šli všichni..." Říká Vám něco pojem hyperbola?

Poznámky ke slovosledu mi od zrovna od vás přijdou notně nepatřičné, sám s ním máte dost potíže.

Novinové titulky jsou kapitola sama pro sebe, nejen v češtině, jejich stavba je specifická v každém jazyce, musí zaujmout, přitáhnout ke čtení, být krátké a výstižné.

Hampulácky a zpryzněně? Měl to být vtip?

"A o tom to prostě je." Jestli mi nějaký výraz dnešní češtiny vadí, tak je to tento.

Musím říct, že jste to pěkně vyargumentoval.

Problém má více důvodů. Jedním je mediální masírka, kdy je třeba zaujmout, zdramatizovat a tím vytěžit až na dřeň. Takže moderátoři či pisálci vrší spoustu nesmyslných slov, protože říct, že autem srazil jinému plot, je nuda. Je třeba vygradovat situaci sdělením, jak bezohledný řidič pod vlivem návykových látek způsobil velmi vážnou dopravní nehodu, kterou poškodil několik dalších účastníků, nutnou podmínkou pro takové sdělení je třeštění očí a dostatečný dramatický výraz v obličeji dotyčného komentátora. Ještě chvíli a budeme pro taková hlášení potřebovat nějaký překladač.

Další problém je, že musíme být politicky korektní, takže ideálem je spousta slov, nějaké ty podměty a přísudky, ale žádná informace. A poslední je rozšíření komunikačního prostoru, kdy skutečně skoro každý může psát a mluvit kdekoliv. Dříve se takový člověk omezil na to, že si zapsal, kdy zasel a kolik se vylíhlo kuřat, nikde to nezveřejnil.

Nedávno mě poslalo pod stůl, když jsem četla "jen abychom jsme se jednou nedivili . . . ".

Ne "hampulácky", ale "humpolácky", ano je to vlastního jména Humpolec, kde se tkaly dost nekvalitní látky, prostě "humpolácké"

Položme se na otázku, zda kladélko ohledně větších či menších chlapečků řešit mi třeba:) I řekněměž si upřímně, asi tak docela úplně třeba mi to není, neb ... i o tom je stylovost slova psaného ... bez ohledu na hranice a pravidla, kteráž jsou zde jen pro ty, jež křídla nemají :p

Helena Koutková napsala takřka vše podstatné. Já jen přidám svůj nesmírný údiv nad tím, že někdo s tak prachšpatným citem pro jazyk jako vy, si troufá psát a vydávat knihy. Pravda, ke čtení nejsou, na podpal do kamen by možná posloužily. Tak alespoň něco, pane Hatalo. 

Psal jsem shodou okolností dnes totéž své nadřízené:

„Ale vyjadřovací schopnosti skoro všech lidí jsou omezené (a jako fenoménu doby si toho všímám už delší dobu). Něco i třeba ten člověk vědět chce, ale dotaz vytvoří v podobě: „É, jako když, é, čtvereček, jakoby, é, včera.“ Nevím, zda je to důsledek televize, či vadného školství, nebo lidé nečtou žádné knihy, nebo si prostě v patnácti letech letech řekli, že už umí vše a rezignovali. Formulační schopnosti nulové, slovní zásoba kolem tisíce slov. Patrně jde o kombinaci všeho. A s tím jde ruku v ruce i neochota se rozhodovat, místo vydání stanoviska, a jeho obhajoby, ticho. Čekání na to, odkud dostanou další facku, která je usměrní. Osobní otroctví, mentalita sluhů. Desetkrát se na něco jednoduchého zeptám a je ticho. Podvacáté se zeptám; a je ticho. A když konečně z někoho vydoluji osobní odpověď, odpoví na něco jiného a tak, aby to nebylo nic proti ničemu a nikomu.

Ale z tohoto materiálu je dnes společnost složena, i voličský elektorát. Jaká bude jejich volba? „Béé…?““

"Voličský elektorát.."

 Po přečtění jsem opět vděčná své tetě, která mi včas zabránila tvořit třídní rekordy v nonstop opakování "jako", případně "jakó" a často "jakojá". Její skvěle suché konstatování na konci každého mého vyprávění vyplněného byť i jediným "jakó" znělo: "Aha, tak ještě to myslíš jen "jako", ještě že ne doopravdy."

Velmi populární je taky začít monolog slovy "tak mě napadá", "tak mě napadlo".

Díky moc. Na šílené "jako" jsem jako na smrt zapomněl!

Tak mě napadá? Daleko horší jsou mluvené začátky typu: Takže! a dříve Předem mého dopisu...

Některé připomínky už byly vzneseny, přidám jen další. U řady sportovních disciplín, ať už s intervalovými starty, nebo s více pokusy, je naprosto běžné uvádět výsledky průběžné. Teprve na konci soutěže pak jsou vyhlášeny výsledky konečné.

Dobře, průběžný výsledek se dá, proti tomu nic, ale pouhý výsledek po prvním kole už ne. Možná by to chtělo nové slovo. Výsledek opravdu chápu tak, že je jedině konečný. Vždyť i ve spojitosti, že "výsledkem byla spolupráce..." také znamená konec, definitivum něčeho.

Mám několik připomínek:

"Sláva vítězům!" pokud je více kategorií, což na většině závodů bývá, je logicky i více vítězů.

"drobný chlapeček" - Na hřišti si hráli dva chlapečkové, jeden byl drobný a druhý naopak urostlý, ten drobný chlapeček mne zaujal.

"malinkaté kolečko" - Opravuji budík a nemůžu najít to malinkaté kolečko, ta větší kolečka mám.

"Nepravda" nemusí být vždy lží. Lhát totiž znamená tvrdit něco, o čemž mluvčí ví, že je nepravdivé. Pokud můj syn prohlásí, že šest krát sedm se rovná dvacet osm, nebude lhát, ale vysloví nepravdu.

"asi úplně zbytečně" - Pokud mou pomoc nepotřebuješ ani ty, pak jsem tu asi úplně zbytečně. (Slovem asi jsem vyjádřila pravděpodobnost, spojením "úplně zbytečně" jsem vyjádřila to, že dosud jsem se domnívala, že jsem tu třeba alespoň částečně platná, teď už vím, že vůbec.)

A na závěr - "hampulácky a zpryzněně" znamená co? Humpolácky a zprzněně?

Po předcházející odpovědní srandě přichází těžký soupeř, a proč to nepřiznat, zarytější, postiženější. Tento můj blog nemá za cíl něco jednoznačně vyvracet, jen připomenout nesmysly a můj názor na ně nemusí být pokaždé správný.

Vítěz: v textu přece připouštím, že vítězů může být v jistých případech víc, když pojme skupinu.

Drobný chlapeček: přívlastek drobný k chlapečkovi jakožto k výškově podprůměrnému chlapci, proč ne, ale musí být i hubený, takže drobeček. A a urostlému chlapečkovi říkejme třeba obříček

Kolečka: dobře, když to jasně prospěje chápání věci, tak máte pravdu, v hodinkách se vyskytují bleší i obří kolečka. Já jenom ryju do toho, do těch pitvořenin, jak někdo griluje masíčko a klobásečku a má před sebou osm pořádných flákot masa a dvě kila klobás pro čtyři lidi. Jak pak, podle někoho takového, vypadá maso a klobáska?

Špatný matematický výsledek podle mě není pravda, nepravda, ani lež, je to špatně a basta. Nebude to pravda, ale nepravda je hrůzné slovo. 

Asi úplně zbytečně: přece bohatě stačí asi zbytečně, nebo úplně zbytečně. Proč to komplikovat zavádějící trojkombinací? Už pouhé "zbytečně" obsahuje úplně zbytečně. Namítnete, že ne, že se říká i částečně zbytečně - ale to je tak nepřesné, zavádějící, já opravdu nevím, co si mám pod částečnou zbytečností představovat? 

Poslední problémek: a mně bylo divné, že se mi pod zpryzněně a humpolácky nevygůgloval ani jeden odkaz. Ale jako správný chlapský ješita jsem si řekl: Všichni jsou blbí, jenom já jsem letadlo (moravské.)

A co takové nejoptimálnější? :-)

A při zkouškách se u nás velice často objevovalo slovo vlastně. Rekord byl 23x během jednoho zkoušení.

Jak praví pravidla, optimální je TOP. Víc optimální už nic není, ani nejoptimálnější

A kdybyste byl na Hané, tam najdete  "že" za každou druhou tázací větou - ale tam mi to připadá milé!