Knihu Ilony Ondráčkové jsem nečetla a připouštím, že pravopisné chyby by mi určitě vadily. Naprosto souhlasím s Vaším tvrzením :"Vždyť přece – když se rozhodneme něco zknižnit, měli bychom být přesvědčeni o tom, že čtenáře ohromíme." Jen mne v té souvislosti napadá, zda jste na to myslel i tehdy, když jste se rozhodl "zknižnit" sám sebe. Málokdy se mi totiž stane, že nejsem schopna knihu přečíst ani s největším sebezapřením...

Teda, díky za pochvalu, Martine, ale nějak mi v kontextu toho článku zaskočila...

I.O. nečtu, takže nemůžu posoudit styl, ale co se týče stylistiky a gramatiky, asi bych spíš lála tomu člověku, který má tuhle finální úpravu knížky na starosti, ne...? Nějaký ten redaktor nebo editor nebo korektor nebo jak se tomu říká...

Přesně tak, i jazykového korektora v recenzi zmiňuju, ale jestli ono není kámen úrazu v tom, že stojí 3 - 5 tisíc. A s tou pochvalo prrr, prrr, napsal jsem "nebo aspoň jako T.S.," takže jsi až druhá, za Renatou. Ale to je vlastně dobře, naštvi se a předežeň ji! ........ Jistě jsi poznala, že teď právě jsem dvě minuty vzpomínal, kdy naposledy mě někdo pochválil - a ono přece jenom jo! Před týdnem na tenise, když jsem dal excelentní kraťas. Na jakékoli jiné, uznávanější chválení, mám asi ještě hodně času...

já mám právě taky ten pocit. Ale třeba to má pan Hatala tak, že Renata a Tina jsou jeho oblíbené autorky a čekal od Ilony zkrátka něco podobného, což nepřišlo. A což je taky logické už jenom proto, že zkrátka Ilona není Renata ani Tina.

reakce na Šárku

Já myslím, že i negativní recenze jsou pro autora velmi důležité a Ilona si určitě z Vašich názorů vezme něco pro sebe a třeba i pro další psaní, alespoň já to tak mám. Jediné, co tak úplně nechápu, je to přirovnání k Renatě a Tině. Vy máte pocit, že se Ilona snaží napodobovat jejich styl nebo proč to srovnání? Fakt by mě to zajímalo. Moc děkuji za případnou reakci a přeji hezký den

Ilona píše úplně jiným stylem, než Renata a Tina, takže to srovnání a rýpanec, že se jim pokouší přiblížit, je úplně mimo mísu.

 Moc se Ti to nepovedlo dneska.

Knihu jsem nečetl, ale některé autorčiny blogy považuji za zdařilé.

Nejednou jsem chtěl reagovat, leč  autorka diskuzi neumožňuje.

A právě to její nediskutování je její další mínus. Povýšenost, pohrdání ostatními, nebo jenom nechuť reagovat na reakce? Můžeme jen hádat. Já však nekritizuju až tak moc obsah knihy, vždyť tam uvádím, že bez hrubek by to byla obyčejná knížka, která někoho zaujme, ale jiný ji odloží po deseti stránkách.

Je ta průvodkyně vědomostmi opravdu "nabytá", nebo spíše "nabitá"?

Nejsem si stoprocentně jist a ani o sobě nikde věhlasně neprohlašuju, že jsem jazykový velmistr, ale spíš si myslím, že vědomosti opravdu nabyla, tak jako třeba bohatství, takže trvám na ypsilonu.

Důkladný rozbor. To množství pravopisných chyb, které popisujete, mne překvapilo. Pro pobavení: Jednou jsem na jistém literárním webu napsal nějaké autorce, že se nepíše "mi jsme..." ale "my jsme" a dostal jsem odpověď, že ona to tak cítí a proto to nebude opravovat.

Na takové vysvětlení se nedá reagovat nijak. Když to tak "cýtí," tak to tak prostě "cýtí." Všichni víme, co by na to asi řekl Jan Werich.