Půjde v kuřecím "Matrixu" skutečně o zlepšení humánnosti chovu?

Když jsem si včera přečetl zprávu o plánech na zbrusu nové, "humánnější" způsoby chovu kuřat, tak jsem si nevěřícně ještě jednou zkontroloval datum v kalendáři v obavě, zda se nejedná o další pokus o nejapný aprílový žert.

Oslepené kuře zbavené mozkové kůry, dostávající potravu hadičkami.Foto: André Ford

Americký filozof Paul Thompson z Purdue University přišel na zbrusu nový nápad "humánnějšího" chovu kuřat. Ve svém návrhu: 'The Blind Chicken Solution' tvrdí, že bychom měli zvážit použití oslepených kuřat v potravinářské výrobě jako řešení problému přeplněných prostor. Thompson argumentuje tím, že slepí ptáci mnohem lépe zvládají otřesné podmínky velkochovu v přecpaných halách, plných svých vrstevníků. Svá tvrzení podepřel pozorováním kuřat, která přišla o zrak zraněním. Takový chov kuřat by podle něj byl humánnější.

To je však ještě velice slabé kafe oproti nápadům, jak chovat kuřata "humánněji" a "zbavit je utrpení" ve velkokapacitních chovech, se kterými přišel Brit André Ford. Brit ve svém projektu 'Headless Chicken Solution' totiž u kuřat navrhuje provedení zásahů do mozkové kůry a následné zbavení jejích částí, čímž by se zcela narušila jejich schopnost vnímat okolí.

- Takto "mechanicky" upravená kuřata by tudíž nevnímala bolest, ani stres. Ford navrhuje toto řešení ze dvou důvodů: Aby se vyhovělo rostoucí poptávce po drůbežím mase a aby došlo k zlepšení životních podmínek kuřat, znecitlivěním jejich vnějších vjemů. Tím by se podle něj otevřely možnosti chovu v ještě těsnějších podmínkách, aniž by drůbež nadměrně fyzicky či psychicky trpěla. Mozkový kmen by podle jeho plánů zůstal, aby jejich ostatní funkce normálně fungovaly a kuřata mohla růst, přibírat na váze a vycházet tak vstříc mohutné poptávce konzumentů. Ford se svými dalšími nápady zašel ještě mnohem dál. Nedostatek svalové aktivity a s tím spojený růst svalů u kuřat plánuje řešit elektrošoky. Z důvodu úspory místa přišel s návrhem chovu kuřat zavěšených v zahnutých svislých rámech a jejich umístění po tisíci kusech v obrovských farmách. Aby se jich do těchto speciálních konstrukcí vešlo co nejvíce, odstranily by se jim i nohy. Tak by se dle jeho výpočtů na krychlový metr vešlo namísto současných 3,2 až 11,7 kusů brojlerů. Potraviny, voda a vzduch by jim byly dodávány prostřednictvím arteriální sítě a výkaly by byly odstraněny stejným způsobem. 

Ford uvádí, že, jím vymyšlené řešení není o nic víc šokující než současná potravinářská produkce. „Realita současného chovu je stejně šokující, je však skryta za sentimentální rouškou tradičního farmaření, které máme jako spotřebitelé zakořeněné v mysli,“ dodal Ford pro server Wired.co.uk.

Krutou realitou je, že kuřata ve velkokokapacitních drůbežárnách jsou v současnosti chována šest až sedm týdnů bez přístupu slunečního světla v otřesných podmínkách bezokenních hal. Zde jsou krmena speciálními směsmi obsahujujícími látky po kterých rychle rostou a tloustnou. Při tomto způsobu často hynou na selhání srdce či plic, protože jejich orgány nezvládají držet krok s jejich rychlým růstem. - Otázkou zůstává, zda při realizaci proklamovaného zlepšení ve formě kuřecího "Matrixu", při kterém budou kuřata oslepena, zbavena částí mozkové kůry a nohou, a takto vzniklý, stále živý a na konstrukcích zavěšený "produkt", bude veškerou potravu dostávat pomocí hadiček, skutečně půjde o zlepšení humánnosti stávajících otřesných podmínek chovu kuřat či jen o další krok k zvýšení produktivity a efektivity výroby masa. Osobně se domnívám, že se jedná spíše o druhou možnost, a proto si kuřecí torza "vypěstovaná" podobnou formou (jenž se mi příčí nazvat kuřaty) v budoucnosti milerád nechám ujít.