Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Vyvraždění 1,5 milionů Arménů tureckými uprchlíky byla genocida

Před 102 lety 24. 4. 1915 začala v Arménii první jednoznačně historicky zaznamenaná genocida v dějinách. Po porážce Osmanské říše v 1. světové válce vyvraždili během let 1915 a 1918 Turci v Arménii 1,5 milionů původních obyvatel.

 

V porážce ve válce viděli Alláhův trest za svoji nejednotnost a poslední útočiště spatřovali v Anatolii, v níž tvořila významnou menšinu arménská populace. Do oblasti přišlo  850 000  válečných tureckých navrátilců, kteří nelibě nesli status dobře zajištěných Arménů a snažili se zabírat jejich majetky. Nakonec byli Arméni neoprávněně obviněni z toho, že byli příčinou turecké porážky. Přišedší uprchlíci se jich rozhodli zbavit a zabrat jejich území a majetky pro sebeVládní strana Jednota a pokrok začala připravovat genocidu, jakou nejen Arménie, ale celý svět do té doby nepamatoval. Vyvraždění Arménů uskutečnili tři pašové - předseda vlády a ministr vnitra Talat, ministr námořnictva Džamal a ministr války Enver. Z bývalých kriminálníků vytvořili vojenská komanda, která deportovala Armény z východních provincií směrem ke koncentračnímu táboru v Aleppu. Většina z nich při drastických podmínkách (hlad, žízeň, nemoci), transport nepřežila. Přeživší byli v další etapě posláni přes Syrskou poušť do tábora Dajr az-Zaur v Mezopotámii a tam vyhnáni do pouště, kde neměli nejmenší šanci, nebo je zaživa upálili. V Dajr az-Zauru byl na památku obětem této hrůzostrašné genocidy vystavěn křesťanský památník, který byl v září 2014 poničen radikálními muslimskými stoupenci Islámského státu. 

 Tyto hrůzy zastínila další hrozivá válka, Hitlerův holokaust a Stalinovo vraždění. Vše ožilo v posledních letech, kdy se do Evropy začali díky tzv. muslimskému jaru po  neuváženém pozvání německé kancléřky Merkelové valit po statisících novodobí muslimští uprchlíci a zejména díky obavám z nově vytvořené Osmánské říše diktátorem Erdoganem. 

Pohled současného světa na tehdejší Arménskou genocidu Tureckem

Samozřejmě že Turecko a Arménie mají na vše opačné názory. Turecko bagatelizuje hrozivou genocidu jako smrt několika set tisíc lidí obou národností v důsledku zmatků způsobených nutností rychle řešit problém kolaborace Arménů. Představitelé Arménie trvají naopak na tom, že se jednalo o genocidu 1-2 milionů Arménů a žádají po Turecku odškodnění a především poučení se z události do budoucna. Rusko, ArménieKanadaFrancieŠvédskoLitvaPolsko Itálie, ŘeckoVenezuela, Německo a Slovensko genocidu uznaly. (Spolkový sněm SRN přijal rezoluci, v níž události v Osmanské říši byly označeny za genocidu až 2. června 2016.) Vlády USA a Velké Británie odmítají uznat masakry Arménů za genocidu. Zřejmě proto, že Turecko je významný člen NATO s druhou nejsilnější armádou po USA. 

Hlava katolické církve papež František (Jorge Bergoglio) nazval již v roce 2013 masakr Arménů Turky "první genocidou 20. století". V tomto roce připomněl vše na mši svaté, které se účastnil i arménský patriarcha Nerses Bedros XIX. Tarmouni (na snímku agentury Reuers vlevo) a začlenil ji mezi genocidy spáchané nacistickým a stalinistickým režimem a masové vyhlazování například v Kambodži, Rwandě, Burundi a Bosně. "V minulém století naše lidská rodina překonala tři obrovské a bezpříkladné tragédie. První, která bývá považována za první genocidu 20. století, postihla arménský lid," uvedl František dokument, který podle AFP v roce 2001 podepsal tehdejší papež Jan Pavel II. a tehdejší arménský patriarcha. Ačkoli Jan Pavel II. použil výraz genocida v dokumentu a  jej také několikrát použil, než se stal před dvěma lety papežem, bylo to v neděli poprvé, co tento termín zazněl z úst hlavy katolické církve takto na veřejnosti. Turecko pobouřeno papežovými slovy stáhlo z Vatikánu své dva velvyslance. Zachovat vzpomínku na nesčetné, většinou křesťanské oběti "hrůzného a šíleného vyhlazování" je podle papeže Františka nejen potřebné, ale je to i povinnost, protože "kde není paměti, tam zlo stále drží rány otevřené". 

Pohled České republiky na genocidu v Arménii

Češi měli svědectví o genocidě Arménů z první ruky už krátce po vzniku samostatného Československa, protože v oblastí se pohyboval Karel Hansa, který napsal knihu Hrůzy Východu, v níž shromáždil očitá svědectví a popsal dozvuky masakrů. Kniha vyšla v roce 1923 v Berouně, více méně za nezájmu publika. Psalo se tam např., že „Děti ležely v největším stupni smrtelné horečky bez pomoci na holé zemi v kalu, blátě, vodě. Co živ budu, nezapomenu těch maličkých tvorů, těch trpitelů za viny nespáchané.“ A další český inženýr zaměstnaný v Osmanské říši na železnici, podal Hansovi svědectví „... během šesti hodin bylo povražděno ve městě Angora více než 1 500 mužů. Všechny svázali a odvedli za město, kde je na odlehlém místě řezníci poráželi jako jateční dobytek.“ Přesto až v roce 2015 bylo přijato usnesení zahraničního výboru Sněmovny ČR, které označilo hromadné vyvražďování Arménů za genocidu. Ustrašená europeistická vláda vyvraždění Arménů přesto za genocidu formálně neuznala.

První, kdo vyslovil jasně, že šlo o genocidu, byl při státní návštěvě Arménie v roce 2016 prezident Miloš Zeman. Vyslovil se též pro uznání genocidy Arménů českým parlamentem. Naši zbabělí politici uvedli, že prý šlo jen o Zemanův soukromý názor, který byl vysvětlen turecké straně. Je ostudné, že ČR uznala genocidu Arménů až v dubnu 2017 po schválení Německem, kdy parlament přijal příslušné usnesení z roku 2015. Letos prezident republiky Miloš Zeman zaslal v pondělí 24. dubna 2017 dopis Barseghu  Pilavchyanovi, duchovnímu pastýři arménské komunity v České republice, v souvislosti se 102. výročím tragických událostí v Arménii.  

Ctihodný Otče,
   dnes si připomínáme 102 let od doby, kdy na území Arménie došlo k masovým vraždám arménského obyvatelstva. Jak víte, osobně jsem při několika příležitostech, naposledy během své státní návštěvy v Arménii a při jednání s prezidentem Sargasyanem v červnu loňského roku, označil tato zvěrstva za genocidu. Domnívám se, že ony události probíhající v celkově pohnuté době představují jedno z nejhorších zvěrstev, kterého bylo lidstvo v moderní době svědkem. 
   Souhlasím, že historii nemají interpretovat politici, neboť v jejich rukách se z dějin nezřídka stává pouhý nástroj sloužící jejich politickým zájmům a že poznání a výkladu minulosti se mají věnovat především historici. Zároveň se však domnívám, že si nelze nepřipomínat události, které stály život 1,5 milionu nevinných lidí a které představují tragickou kapitolu dějin nejen arménského národa, ale i celého civilizovaného světa.
   Dovolte mi proto, Otče, abych při příležitosti připomínky masakrů v Arménii Vaším prostřednictvím vyjádřil upřímnou soustrast nejen početné arménské menšině v České republice, ale i celému arménskému národu.
  V úctě Miloš Zeman, prezident České republiky

Jediný, kdo bez ohledu na ustrašenou vládu jednal s pražskou komunitou Arménské apoštolské církve sv. Řehoře Osvětitele již před jejím uznáním genocidy v Arménii byla Jeho Eminence Dominik kardinál Duka OP, arcibiskup pražský a primas český. Komunita se scházela v dominikánském kostele sv. Jiljí a v neděli 11. října 2015 arcibiskup předal k užívání P. Barseghu Pilavchyanu, archimandritu Arménské apoštolské církve pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko kostel sv. Ducha a umožnil podílení se o něj s místní farností. Podle odhadu P. Pilavchyana žije na území republiky asi 10 tisíc Arménů. Mnozí se sdružují právě kolem své církve, která v České republice získala registraci v roce 2014. 

Autor: Ivana Haslingerová | čtvrtek 27.4.2017 18:15 | karma článku: 29,73 | přečteno: 849x
  • Další články autora

Ivana Haslingerová

Konference PLK "CORONADUEL" proti covidové totalitě v medicíně

Ano čtete to dobře, vznikla již Paralelní lékařská komora (PLK) z řad lékařů, kteří již nemohli vydržet neodborné šikanování celé naší společnosti ale především ničení našeho zdravotnictví honbou za jakýmisi nic neléčícími testy.

19.3.2022 v 11:12 | Karma: 15,50 | Přečteno: 119x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Ivana Haslingerová

Fragmenty vzpomínek Mariana Čalfy na jeho federálůní vládu v letech 1990 - 1992

Před třiceti dvěma lety nastal po celém světě a rovněž i u nás pád komunismu. Horší je to s objektivními informacemi o tom, jak obtížné bylo nastolit v komunismem nejen morálně poničené zemi, svobodnou kapitalistickou společnost.

7.3.2022 v 12:06 | Karma: 13,03 | Přečteno: 120x | Diskuse| Politika

Ivana Haslingerová

Trestní oznámení na Petra Fialu za šíření poplašné zprávy, že jsme ve válce

Tento stav však v ČR nenastal. Nejsme ve válce. Což premiér Petr Fiala, měl a musel vědět, vzhledem k své funkci ústavního činitele a navíc vysokoškolského pedagoga v oboru politologie.

3.3.2022 v 17:42 | Karma: 11,41 | Přečteno: 134x | Diskuse| Politika

Ivana Haslingerová

Milan Knížák proměnil Národní galerii v Praze ve světové centrum umění

V době Knížákova nástupu do funkce generálního ředitele NG v roce 1999 byla tato instituce v zoufalém stavu, po jeho odchodu v roce 2011 byla zařazena mezi největší světová centra umění.

1.3.2022 v 13:28 | Karma: 13,58 | Přečteno: 118x | Diskuse| Kultura

Ivana Haslingerová

Mše svatá za mír: Každá nenávist, každá zvednutá pěst proti bratru, je prohrou

"Bůh je vždy na straně obětí agrese," zdůraznil pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka ve svém působivém kázání na Mši svaté za mír. Církev vždy sloužila a stále slouží ke kultivaci morálky nejen našeho národa.

28.2.2022 v 9:10 | Karma: 15,56 | Přečteno: 112x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí

26. dubna 2024  12:04

Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...

Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030

24. dubna 2024  21:21

Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...

Von der Leyenová s kampaní navštívila Prahu, na Národní třídě čepovala pivo

30. dubna 2024  17:58,  aktualizováno  21:38

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v souvislosti s předvolební kampaní Evropské...

Na čarodějnice padaly teplotní rekordy. Ve Žďáře od vatry vzplála tráva

30. dubna 2024  18:41,  aktualizováno  21:28

V poslední den měsíce dubna se na řadě míst koná tradiční pálení čarodějnic. Středočeský kraj však...

Češi chtěli odříznout proruského Ukrajince, zastání našel na Slovensku

30. dubna 2024  20:56

Proruský ukrajinský politik a podnikatel Arťom Marčevskij, kterého česká vláda minulý měsíc...

Měli „rozjasnit každodenní život v boji“. Pávi vyvolali smršť nadávek na Putina

30. dubna 2024  20:55

Vedení zoologické zahrady v ruském Lipecku dostalo podivný nápad se taky nějakým způsobem zapojit...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 397
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1436x
Po absolvování Matematicko-fyzikální fakulty UK na ní  zůstala pracovat jako odborný asistent a obhájila vědecký titul RNDr. a CSc.  Poté pracovala jako vědecký pracovník v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži na studiu slitin kovů tvořících povlaky jaderného paliva v reaktorech, kde jsou vystaveny záření a extrémním teplotním podmínkám. Poté pracovala jako vědecký pracovník v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského ČSAV na studiu vlastností pevných látek za pomoci teoretické kvantové fyziky a chemie.  Publikovala o tom 39 odborných prací.

Po nedobrovolném opuštění vědecké práce díky bezprecedentnímu zásahu Rudolfa Zahradníka musela i přes předchozí dvojnásobné udělení mimořádné odměny ČSAV  za výsledky své práce z ČSAV odejít. Místo vědeckých prací o supravodičích a pod. byla nakonec nucena psát o zvířatech, politicích a podobných záležitostech. Nakonec se psaní článků a esejí stalo její druhou životní láskou a od roku 1996 je  šéfredaktorkou Kulturně-hospodářské revue @Fragmenty_news a jednatelkou Kulturní komise ČR, z.s.

Ve volných chvílích kromě turistiky ráda maluje. Ilustrovala např. knihu pohádek spisovatelky a básnířky Českomoravské vysočiny  Libuše Pamětnické "Strašidla ze Zálesí".

Nikdy nebyla členkou KSČM neboť komunismus pokládá za největší neštěstí lidstva 20. století. 

Seznam rubrik