Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Nedobrovolná cesta pokračuje

Náš vlak rachotil tou nekonečnou rovinou, když jednoho rána při rozednívání po mrazivé noci rachot zpomaloval, až ustal zcela. Při jednotvárném rachocení si většina zvykla jen tak civět před sebe nebo spát. Jakmile ale vlak

 zastavil, měli okamžitě všichni jasno v hlavě. Ve vzdálenosti asi čtyř kilometrů jsme zahlédli město. Na Ukrajině jsme minuli už více měst, ale nikde nestavěli. Proč jsme zastavili tady v takové vzdálenosti od tohoto města? Hned se začaly šířit různé fámy a nervozita byla cítit u celé osádky vlaku. Nyní vyšlo najevo, jaký nervový nápor tahle dlouhá jízda do neznáma zanechala. Aby se zabránilo nepokoji, bylo nám řečeno, že město se jmenuje Cherson, ale že nemáme volný vjezd. Bylo cítit ulehčení, Cherson leží bezmála u Černého moře, tudíž to nemůže být Stalingrad, čehož jsme se už dny obávali. Opravdu jsme byli v domnění, že našim cílem je ten lidožroutský hrtan.

Ve Stalingradu byla před nedávnem sežrána celá šestá armáda. Ze strategicky důležitého důvodu, měla být fronta udržena více vzadu. Zatím jsme nevěděli, že místa, do kterých přijdeme, jsou ještě horší. Pro tento začátek se nám ale ulevilo, neboť poslední dny jsme často zahlédli stopy boje. I když ti starší zůstávali klidnými, byla to přece jen skutečnost, kterou jsme potkávali. Hrdinové mezi námi si už vybavovali vítězné boje. Byli ale stále tišší, když kolem sebe viděli vypálené ruské tanky, které vypadaly jako velké plechovky, rozmetané díly sestřelených letadel, a nejhorší bylo, že v počtu s nimi držely krok i německé tanky a letadla, o čemž v německých zprávách nepadlo ani slovo. Německá stíhačka je dodnes v mých vzpomínkách, byla do půlky zapíchnutá v zemi a trčela do vzduchu jako památník. Muselo se to stát za deště, teď je půda jako beton.

Vlak se dal opět zase pomalu do pohybu. Za slabou půlhodinku zase zastavil, byla to konečná. Teď jsme stáli před obrovskou vodní plochou a směli vystoupit, ale nevzdalovat se. Tolik vody jsem v životě neviděl, myslel jsem, myslel jsem, že to je Černé moře. Pak mnozí z nás byli překvapeni oznámením, že to je Dněpr. Všechny mosty byly vyhozeny do vzduchu, budeme převezeni na prámu. Prám byl mistrovské dílo našich ženistů. Přes řeku, která měla břehy snad dva kilometry od sebe, natáhli lana silná jako lidská ruka. Na každém břehu běžela lana přes velká kola, která ležela vodorovně. Na každém břehu byl k lanům připevněn obrovský vor. Vše dal do pohybu motor. Současně se tedy oba vory od svých břehů daly do pohybu na druhý břeh, uprostřed řeky se minuly. Na vorech byly koleje a místo pro čtyři vagóny, a tak začalo přemisťování z břehu na břeh. Jelikož můj vagón byl za vlakem někde uprostřed, měl jsem chvíli čas rychle napsat domů polní poštou několik řádek. Vždy, když jsem cestou zahlédl tabuli s názvem města, zaznamenal jsem to, tudíž budou naši doma vždy vědět, kterým směrem jsem jel. Jelikož jsem měl ještě chvíli čas, sedl jsem si na břeh a díval se přes tu obrovskou řeku proti slunci, které začalo vycházet. Také mi bylo hned tepleji. Co mě ale zajímalo více, byly ty dva obrovské vory, které visely na těch lanech. Jeden vor se zmenšoval, druhý zase zvětšoval. Od břehu ke břehu nepluly přímo, nýbrž obloukem, jaký byl silný proud. Prasknout lano, měla by řeka hračku.

 Přeložení voru šlo rychle, byli jsme na řadě a naše přeplavování začalo. Během plavby jsme neustále pozorovali lano, jestli přece jen nemá poškozené místo. Na druhém břehu bylo trochu času, zeptali jsme se velitele roty, jestli bychom se nemohli důkladně v řece umýt. Sláma se nám dostala všude a celé tělo svědilo. Když jsme dostali povolení, vzali jsme Dněpr útokem. Mýdlo se tenkrát dělalo převážně z jílu, přesto trochu pěnilo. Starší rotmistr dohlížel, abychom do vody nechodili příliš, předchozí noci byly chladné. Po koupeli v naší největší vaně jsme se cítili příjemně, jak už dlouho ne, a ta obrovská řeka nám hned připadala o něco sympatičtější.

 

Autor: Horst Anton Haslbauer | středa 1.2.2023 7:57 | karma článku: 18,50 | přečteno: 355x
  • Další články autora

Horst Anton Haslbauer

Peklo po přísaze a lehké ženštiny pronásledované velitelem pluku

Po přísaze se i rajóny staly peklem. Chodby a schody dělat kartáčkem na zuby, záchody holýma rukama. Nevadí, nyní po přísaze už máme nárok na regulérní vycházky. Celý pluk bažantů stál na buzerplacu proti svému veliteli pluku,

24.2.2024 v 3:28 | Karma: 21,01 | Přečteno: 683x | Diskuse| Ostatní

Horst Anton Haslbauer

První noční cvičný poplach

Ten využili mazáci, kterým scházelo všelicos z vojenské výstroje. Tak jim v době jejich bažantství, bylo z osobní skříňky kradeno při nočním poplachu, tak oni teď si své ztráty opět doplňovali od nás bažantů. Poplach se opakoval

17.2.2024 v 8:15 | Karma: 16,82 | Přečteno: 384x | Diskuse| Ostatní

Horst Anton Haslbauer

Svobodník Mezera, vojín Lettl a prazvláštní vojín Zrníčko

Na pokoji nás bylo patnáct, náš velitel pokoje, svobodník mazák Mezera, je velitelem tanku a slušný člověk. Na nejvzdálenějším štrozoku ode dveří se uvelebil vojín Lettl, myslel to s námi dobře, zápach z jeho nohou u některých

9.2.2024 v 18:26 | Karma: 19,07 | Přečteno: 589x | Diskuse| Ostatní

Horst Anton Haslbauer

Rekruti

Sokolovské nádraží bylo plné rekrutů, z devadesátidevíti procent sťatých, jak zákon káže. Byl podzim 1958 a zvláštní vlak připraven k odjezdu do všech koutů Československé republiky. Rodiče pomáhali svým synům do vlaku, matky

2.2.2024 v 22:39 | Karma: 23,27 | Přečteno: 616x | Diskuse| Ostatní

Horst Anton Haslbauer

S Terezou to nebylo podle mého přání

O absolvování odborného učiliště v Liberci a prvním zaměstnání v Sokolově, kdy jsem výplaty vnucoval mamince už jsem psal. Teď příjde mé další dvouleté odloučení od rodiny vlivem zeleného sukna. Ti starší z nás to měli povinné.

20.1.2024 v 7:56 | Karma: 19,26 | Přečteno: 435x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP

1. května 2024  15:38

V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...

Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát

3. května 2024

Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...

Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků

3. května 2024

Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...

Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali

2. května 2024  22:11

Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...

Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní

2. května 2024  21:36,  aktualizováno  21:50

Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...

  • Počet článků 621
  • Celková karma 17,76
  • Průměrná čtenost 762x
Nejstarší z pěti sourozenců. Máma byla jak ředitelkou, tak klaunem tohoto cirkusu. Knihy o tom jsou v knihkupectvích a jako E-knihy (www.palmknihy.cz/transfuze-antona-horsta.html + www.palmknihy.cz/ruksak.html). V obou knihách se střídá VESELÉ se SMUTNÝM. LEGRACE nebývá NONSTOP!  

Seznam rubrik