Horstíku, krásný vzpomínání a díky na za něj. Přeji krásné dny.

Pavle, i tvé domácnosti povedené dny!

Horste, tajili jste tehdy, že máte něco společné s německou národností a rodiče ti psali dopisy v němčině do kasáren ?

V naší rotě jsme měli z Ostrova u K.Varů spolusloužícího Martina P.

německé národnosti, ale nikdo to v rotě nevěděl.

Měl jsem vedle něj skříňku a on dostával od matky vždy dopis v dopisu a až ten druhý byl psán německy.

Zjistil jsem to nedopatřením, když mu dopis po přečtení kouskem vyčuhoval z kapsy a začínal slovy Lieber Martin, ....

Šli jsme pak spolu na pivo a chtěl , abych před ostatníma neřekl.

Neměli jste někdy pak kvůli své národnosti konflikty na rotě?

Je to už přes 40 let.

Pane Musile, píšete to Horstovi, ale já do toho vlezu. Byl jsem na vojně stejnou dobu jako Horst. 1958 až 60. Tehdy si pamatuju, že přísahu mohli skládat vojáci v takovém jazyce, které byly jejich rodné. Tedy Němci v němčině.

Dva vojáčkové ve druhé řadě nemají pozapínané uniformy. Takhle to nejde, s takovým vojskem se nic nevyhraje.

Ivčo, to bylo na stráži muničáku v lese bez lampasáků...

My už jsme fasovali ponožky.

Já měl ,,tu čest" zažít obé. A znáte tento vtip?: ,,VOJÍNE! Až si pořádně umejte nohy, možná zjistíte, že NA NICH máte ještě jedny ponožky"

Rukoval jsem o rok později - a to rovnou do Žižkovských kasáren v Olomouci. Dříve než nás "absíky" rozmístili k jednotlivým rotám, udělali z nás jakýsi školící prapor, kde veleli mazáci a ti nám dávali náležitě vyžrat to, že my za půl roku odejdeme do civilu, kdežto oni budou ještě další půlrok sloužit. Nejlepší byli ti východniari, teří sice velmi často čítať a písať moc nemuseli, ale zato tu vojnu nám chtěli urobiť jak se patří. Jedním z nich byl Jano Kováč, který na nás s oblibou pokřikoval, že jsme šli študovat, abychom si neumazali ručičky od práce. Zvěrolékař Koubek se ho pak zeptal zda by se neumazal při vyšetřoval krávu, které musí strkat ruku do... . Všechno se nakonec dalo přežít - dnešní kluci - kdoví zda by tehdejší vojnu přežili. Kdož ví?

Východňáři si nás chtěli taky vychutnat...

Zasloužená karma

Honzo, díky!

Hoj ahoj Hahu Můj brácha, tentýž ročník jako Ty, ještě rukoval s památeční rekrutským kufříkem. A pochopitelně také s kytarou. A také ještě zažil i ,,pumpičky"

Jirko, přeji Ti povedený víkend!

Byla to pakárna.

Dobře, že naše paměť uchovává jen to lepší a na to horší raději zapomínáme.

Vlasto, ale přečkali jsme to! Pohodový víkend!

Na to se nezapomíná😺

Aspoň jsme tam našli kamarády...

Byl jsem tu rád Horste.... a jestli Tě David tituluje skorootče, rezervuji si přes sokíno, folvarčíkovi a spol.... oslovení skorostrejdo :)

Filipe, potěšil jsi mě...