Málokdy píšu článek z fleku, jen z rozhorčení, z toho abych se okamžitě vypsal a zanadával si. Teď zkrátka musim a je mi fuk nějaká karma.
Přiznám se, jsem docela velký fanoušek sportu. Když byla olympiáda, byl jsem ochoten vstát i ve 3 hodiny v noci, abych se na ten sportovní svátek podíval. Což možná víte i z mých předchozích článků. Hry skončily s tím, že je bude následovat v září Paralympiáda. Její zahájení ani průběh sice žádné televizní médium vysílat nemělo, ale docela dost internetových stránek informovalo o zahájení, tak jsem se těšil, jak alespoň přes články budu sledovat, jak si tihle hrdí reprezentanti povedou.
To jsem se ale šeredně spletl. Ač jsou rubriky "Paraolympiáda 2008" řádně založené, žádné zprávy v nich nejsou. A to už v tuhle chvíli máme dva medailisty. Za jeden den dva bronzy a nikdo o tom neví. Já to zjistil jen proto, že už jsem to nevydržel a podíval jsem se na oficiální stránky her. Takže pro informaci, oba zlaté kovy se narodili v plaveckém bazénu po 100 metrech plavání volným stylem. Jeden ulovila Běla Hlaváčková a druhý Jan Povýšil. Vzhledem k tom, že jsou to "jen" medaile za třetí místo, figurujeme celkově na 21. pozici v tabulce všech zemí.
Možná, že jsem nehledal všude a Vy mě teď opravíte, že už to dávno víte a že tu akorát bláznim. Nebo podotknete, že Vás to nezajímá, nějaká paralympiáda. Každopádně mě napsání textu uklidnilo a alespoň k pár čtenářům se dostalo nějaké uznání sportovců, kteří si to zaslouží snad nejvíc.
