Je spousta témat, ve kterých v článcích jen těžko konkuruji (politika, společenské poblémy, atd.). V jednom odvětví mám ale skvělou výhodu. Je jím škola, která je pro mě momentálně největším inspiračním zdrojem. Prvním článkem z tohotou soudku tak bude úvodní rekapitulace po pár dnech.
První školní den byl normální, jako každý rok. Až na pár nových vtipných poznámek ve školním řádu. Dozvěděli jsme se od naší zastupující paní třídní ( hlavní třídní z nás musela do lázní), že vyhozeni ze školy můžeme být i za to, že vezmeme opakovaně při hodině mobilní telefon do ruky. Pro některé to tak znaméná, že si musí koupit hodinky, pokud budou chtít znát čas při vyučování. Alespoň odpadne to hlasité vzdychání, vždy,když se nešťastník dozvěděl, za kolik zvoní.
Dalším zajímavým bodem byla docházka. Poměry se zpřísnily, a tak už je žák povinen být ve škole na 75% výuky. Loňský rok tomu bývalo o pět procent míň, což pro někoho může znamenat spoustu prošvihnutých slev v Kenvelu.
Až na pár změn ve třídě, to byly jediné novinky toho dne. Přišlo k nám pár nových spolužáků. Dvě holky se rozhodly pro velkou oblíbenost zopáknout si 3. ročník a jeden kluk přestoupil z konkurenční školy.
Další dny už tak pohodové nebyly. První hodiny prvních předmětů ponořily mé sebevědomí hluboko k jádru Země. Většinou jsme hodiny zahajovali nastíněním celého letošního roku. Slovo MATURITA mi chvíli co chvíli způsobovalo husí kůži, objevovalo se snad ve většině vět každého učitele. Někdy jsme se dostali i k opakování, což bylo to absolutně nejhorší. Nikdy se mi nedařilo v hlavě otevřít ty správné šuplíčky.
Po skončení tohoto úvodního chaosu, seskupili jsme se k nástěnce, kde visela ta nejoblíbenější věc z celé školy. Kalendář prázdnin. S takovým úsměvem jako k němu jsme však už neodcházeli. Dozvěděli jsme se že téměř polovina státních svátků připadá na víkend. Tudíž žádné volno.
Prozatím tedy učitelé nachází místo odpočinutých úsměvů samé uzívané a vystrašené tváře. Jak dlouho to tak bude, záleží pouze na nich. Anebo na tom, jak rychle se bude blížit svátek Sv. Václava.
Doufám tak, že se nad našimi starostmi zasmějete aspoň vy.
