Tuto středu byl v pořadu Na vlastní oči odvysílán případ Domova důchodců v Kralovicích, kde zdejší doktor zanedbává péči a jeho pacienti umírají doslova jak na běžícím páse. Tenhle pan doktor Koutecký má své pole působnosti značně velké. „Léčí“ asi ve 4 podobných zařízeních, které jsou oproti Kralovicím kapacitou několikrát větší. Jeden z těchto ústavů je i v našem městě, a tak i já přispěji svou troškou do mlýna.
Námětem pro reportáž byl fakt, že za několik měsíců působení pana dr. Kouteckého zemřely v ústavu téměř dvě desítky pacientů. Za tutéž dobu se dal počet úmrtí minulého lékaře spočítat na prstech jedné ruky.
Na konci pořadu byl zmíněn i jeden případ z roku 2005 v jiném ústavu. Byl to Ústav sociální péče v Mirošově. Jenže tento domov má něco kolem 4 stovek pacientů a všechny spadají pod pana doktora Kouteckého. Spočítejme si tedy, když v 90 ti hlavém Kralovickém „důchoďáku“ zemře téměř dvacet lidí za čtvrt roku, kolik to asi bude v čtyřstovkovém ústavu? A jak to pan Koutecký dělá? Má vcelku zajímavé praktiky. Zakazuje zaměstnancům volat starým lidem pohotovost a nutí je volat přímo jemu až do Plzně. Odtud někdy přímo po telefonu odhaduje diagnózu. Vždy nařídí jen druh prášků, který jim má být podán a o víc se nezajímá. Ani, když druhý den zemřou.
V Kralovicích si stěžovali na jeho laxní vyšetřování. Tentýž problém mají s panem „doktorem“ i v ostatních sociálních zařízeních. V nejnutnějších případech se dostaví i osobně, to pak pacienty „obšťastní“ nějakým zákrokem, který by normálně měl být prováděn odborným lékařem.
A proč se o ničem neví? Všechno vyšumí do ztracena. Je totiž po celém kraji známo, že vztah lékař a ředitelství není jen čistě pracovní. Někdo dokonce mluví o ochranné ruce přímo z krajské radnice. Navíc, a to je nejhorší, je toto zlo pácháno na starých a nemohoucích se jakkoli bránit. Kdo pak tedy zabrání panu Kouteckému v dalším budování své „léčitelské“ kariéry?
