Vláda se snaží šetřit, kde se dá. Četl jsem, že místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek – KDU-ČSL, navrhuje z úsporných důvodů zrušení státního svátku 1. května.
Samozřejmě, že se jedná zatím o zřejmě osobní názor tohoto politika. Někde jsem ale četl, že se snad uvažuje také o 8. květnu, Dnu vítězství. Vzhledem k tomu, že se Den vítězství neslaví v Německu z pochopitelných důvodů, neboť to byl den porážky tehdejšího Německa, ani v Maďarsku se neslaví, protože Maďarsko bylo ve válce na straně Německa. Taktéž se neslaví v Rakousku, jednak z podobných důvodů, protože Rakousko bylo součástí Třetí říše a navíc se tamní svátky řídí katolickým kalendářem, právě tak, jako státní svátky v Polsku. Na Slovensku se Den vítězství slaví i když byl za války Slovenský štát na straně Německa, a byl v podstatě poražen, ale díky diplomatické aktivitě prezidenta Edvarda Beneše podpořené Slovenským národním povstáním, se Slovensko mezinárodně po válce uznávalo jako součást Československa včetně území s maďarsky mluvícím obyvatelstvem, které připadly v letech1938 -1945 Maďarsku, právě tak, jako se navrátila historická území Československu anulováním Mnichovské dohody.
Tolik k základnímu popisu slavení či neslavení Dne vítězství v sousedních zemích. Svátek práce se všude u našich sousedů slaví. A co se týká Dne vítězství v ČR. Nebýt osvobození naší země jak Rudou armádou, tak armádou USA, tak by náš národ neexistoval. Proto je nanejvýš vhodné tento státní svátek udržet, protože pokud by nadvláda hitlerovského Německa pokračovala, znamenalo by to pro nás katastrofu. Jenom malá korekce. Logičtější by bylo slavit 9. května, protože tehdy byla osvobozena Praha, naše hlavní město. Ale do toho bych už nešťoural. Bylo to změněno z politických důvodů, protože Den vítězství se slaví v západní Evropě např. Francii právě 8. května, protože to byla podepsána kapitulace přímo v Berlíně (i když fakticky byla už podepsána 7.5. 1945).
Občané využívají svátky hlavně k rekreaci a mnohdy si jejich význam ani neuvědomují. A tyto dva jarní svátky jsou velice příjemné.
Proto navrhuji, aby, pokud je to z úsporných důvodů nutné, byl zrušen jako státní svátek 17. listopad a ponechán pouze jako významný den. Jednak se změnil mnoha lidem důvod, proč uctívat tento svátek. Nevyplnila se očekávání občanů a sliby politiků té doby, že se životní úroveň přiblíží té, která byla ve státech, ke kterým jsme v té době vzhlíželi. Dosáhli jsme pouze toho, že se k nám importovaly ty negativní úkazy, jako třeba bezdomovectví, kriminalita, drogy, strach o zaměstnání, strach o to, že nebudeme schopni zaplatit ve svých domovech drahou energii... Nemá cenu dále vypočítávat negativa. Všichni o nich víme. Pozitiva jsou samozřejmě také. Možnost cestovat (pokud na to máme peníze), možnost podnikat (pokud nás nespolkne globální konkurence), možnost vyjadřovat svůj názor (pokud nenarazíme na zákony, které v podstatě omezují svobodné vyjadřování k určitým věcem). Pozitiv bude také více. To mi určitě připomenou diskutující, myslím ti, co si přečtou můj článek až do konce a ne pouze nadpis.
Ani komunisté si svůj „Vítězný“ 25. únor neinstalovali jako státní svátek. Navíc v listopadu je mizerné počasí, tak vládo a vítězná koalice, vedení Poslanecké sněmovny, Senátu a koneckonců i prezidente, neberte lidem svátky, kdy je naděje na hezké počasí. Když už to musí být, tak zrušte 17. listopad. Ten svátek měl svou nezastupitelnost třeba v devadesátých letech, kdy jsme si všichni mysleli, že nás čeká skvělá budoucnost. Myslíme si to nyní?
Mgr. Petr Hannig, předseda strany ROZUMNÍ a bývalý prezidentský kandidát
