Definovat běžného Čecha není snadné. Udělat si základní představu o tom, jaký že je typický Čech a jaké charakterové vlastnosti ho vystihují nejlépe, je možné v omezené míře podle charakteru hrdinů v dílech českých spisovatelů. Například Babička Boženy Němcové je pracovitá a poctivá žena, která všem ráda pomůže a poradí. Na druhou stranu zasahuje do věcí ve kterých sama nijak nefiguruje, jinými slovy do všeho ráda “strká nos“.
Dalším údajně typickým obrazem češství je Haškův Švejk. Možná i díky tomu, že je tato kniha nejvíce překládanou českou knihou, si mnoho národů představuje typického Čecha právě jako Švejka. To znamená dobrosrdečný, inteligentní, oportunistický a žoviální diletant s morbidním smyslem pro humor.
Typickým Čechem se zabýval mimo jiné T. G. Masaryk, který se snažil vzbudit v národu hrdost ale i kritickou sebereflexi. To první se mu zdá se příliš nepovedlo, to druhé však zvládáme až příliš dobře.
Největší problém spatřoval údajně v "kultu mučednictví" a kritizoval hlavně českou přízemnost, intrikánství, pokrytectví a často až chorobnou závist.
Český národ má samozřejmě i mnohé dobré vlastnosti, jako je v první řadě nezdolný smysl pro humor, často velmi ironický a sebekritický, oblíbeným zvykem Čechů je vymýšlet vtipy a tak zlehčovat i tragické události které se jich přímo týkají. Poslední takový případ je třeba Kauza tunel Blanka.
Další typickou vlastností Čecha je zakořeněná neúcta a nedůvěra k autoritám, ve středověku byl Čech univerzálním prototypem kacíře.
Slavným atributem češství býval také zvyk nepoctivé úředníky z oken radnice házeti tzv. defenestrace.
Posledním a často opomíjeným charakterovým rysem Čechů byla jejich statečnost a jednota tváří v tvář boji.Slavné období připomíná přísloví běžně používané ve středověku na evropských královských dvorech "Bez Boha a krále českého, nevyhraješ boje žádného!".
Stín Mnichovské zrady sice národní sebevědomí nalomil a okupace v roce 1968 naše ponížení ještě prohloubila, nelze však než dát za pravdu Heydrichovi, který o Češích pronesl následující: "Čecha můžete ohýbat jak chcete, stejně ho nezlomíte. Jak ho přestanete ohýbat, narovná se jako by se nic nestalo!"
Bohužel jediný okamžik, kdy se běžný Čech cítí být hrdý na svůj národ, je při vítězných sportovních utkáních.
Já osobně si rád typického Čecha představuji složeného na 50% z Petra Čecha a na 50% z Ringo Čecha. Výsledný tzv. ideální Čech je tedy pracovitý, oblíbený , vtipný, skromný, sportovně založený sexy intelektuál se slabostí pro hudbu a politiku. : )
