Asi proto, že jsem nejedlá a nenáročná na lidskou údržbu. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč jsou mi dostupné menší technické vymoženosti než kravám.
Sice mám chytré hodinky, sčítající metry mé chůze a vydané kalorie, ale kolik energie jsem snědla a vypila vyhodnotit neumí. Dojnicím se štíhlá linie drží mnohem snadněji. Vždyť kdejaká už nosí uměle inteligentní náramek, který jí podle užitkovosti odměřuje porce do bachoru.
Zatímco já v každodenním stresu většinou futruji, z hlediska poměru cukrů, tuků a bílkovin, nevyvážené žvance, ony si v klidu přežvykují příděly soust precizně vybalancovaných do posledního vitamínu a minerálu.
Dvounohé holky do sebe cpou antikoncepci, aby měly plodnost pod kontrolou. Ovulaci u těch čtyřnohých dokáže vytipovat elektronický snímač pohybu a odeslat na mobil zootechnikovi doporučení k inseminaci i bez hormonální medikace. Umělé oplodnění u nich eliminuje riziko pohlavních nákaz a zajistí špičkovou genetickou výbavu pro potomka od prověřeného otce. Čipy a kamery monitorují jejich zdravotní stav a chování účastnic mléčné extraligy, s cílem zajistit jim co největší životní pohodu v kombinaci s hospodářskou funkcí. Krmivo jim vbrzku obstarají dálkově řízené stroje aplikující s milimetrovou a miligramovou přesností prostředky na ochranu i výživu rostlin. Kondici porostů zkontrolují bezpilotní drony. Manažeři zemědělských podniků už dnes mají, díky napojení na družicové a „velkodatové“ systémy, přehled o logistice a spotřebě paliva vozového parku, o výnosech plodin, o reprodukci a výkonech zvířat i zaměstnanců. Mohou on-line sledovat meteorologické a „škůdcovské“ prognózy, teplotu obilí ve skladech nebo obchodovat na elektronickém trhu. Stračeny si od přetíženého vemene ulevují návštěvou dojícího robotu. Protože mléko je pečlivě sledované od „držky“ do „dížky“, nedostane se jim do tlamy nic geneticky modifikovaného nebo Roundupem postříkaného.
Už vidím, jak nad mým opěvováním robotiky kroutí hlavou odpůrci průmyslového zemědělství, separování telat od matek, býků od krav, „zamítači“ koncentrovaných chovů zotročených zvířat nebo „nepíči“ mléka.
Kdo se však ustrne nade mnou? Osobně si jako kráva připadám. Původně Husákovo tele, ve věku jalovice utržená z totalitního řetězu, aby se v plné parádě zařadila do stáda matek, dojeného materialismem, rostoucím egem a finančákem. O sociální a ekonomické pozici jeho členek, spíše než užitkovost, rozhoduje exteriér, umění používat rohy a sbalit pořádného vola se zlatou kreditkou. Bezrohé „nemodelky“ bývají většinou odsouzené k časnému odstavu mláďat do školek a ždímané do poslední kapky užitku, aby jim a sobě měly co dát do žlabu.
Žertuji. Svůj život bych za kravský nevyměnila. Jen chci poukázat na prudkou digitální revoluci 4.0 v agrárním oboru. Ale klimatizace a drbadlo, jaké mají v nedalekém kravíně, by mojí domácí pohodu určitě vylepšily.
