Vzhledem ke svému slabšímu pohlaví, věku a zjištění, že nejsem predátorka ani hrdinka, přestávám jít hlavou proti zdi. Ve snaze přežít se přizpůsobuji. Tlakům na transparentnost, ochranu klimatu i živočišných práv.
Momentálně používám letní mimikry. A mám z nich dobré pocity.
Abych ukázala své nejprůhlednější já a šetřila fosilní zdroje určené na výrobu elastických plavek, navštěvuji pouze nudistickou pláž.
Dopřávám si koktejl namíchaný pouze z rumu, protože vodou je třeba šetřit a také tím snižuji množství cukrové třtiny použitelné na výrobu zlých biopaliv. Piju hodně piva, jelikož se při jeho výrobě spotřebuje hodně škodlivého oxidu uhličitého.
Pro transport nápojů do těla, a při pohledu na mužské osazenstvo nuda pláže, mi nedělá problém brčková abstinence. Ignoruji plastové příbory. U kiosku si tlačím zeleninové klobásy (jen trochu propasírované přes čuníky) z ruky rovnou do huby. Moje neposlušnost je pouhá oběť vytlačení plastových uchošťourů z mé koupelny.
Ve jménu konce doby klecové lezu na vsi v noci přes ploty a vypouštím ušaté chlupáče z králíkáren a nabádám urbanisty k demolici bezvýběhových paneláků.
S cílem chránit kůrovce před vymýcením se přivazuji ke stromům. Stačilo přenést zálibu sexuálních hrátek s pouty do vertikální polohy.
Taky pomáhám ukončit neekologickou dobu steakovou. Cpu do sebe to zbývající hovězí s dobrým pocitem, že pomáhám zmenšovat stáda chrlící metan z bachorů do čím dál více utemované atmosféry.
Učím se jíst všemožné zrní a hezky z toho hubnu. Nakupuji ho totiž nebalené do síťovky, protože igelitky už se nenosí.
Podepsala jsem petici za on-line přenosy záběrů z umírání dobytka. Nic mne nepotěší více než pohled na utrpení té krávy, co mi přebrala bývalého!
