Milý Jane Křtiteli.

Píšu Ti při příležitosti výročím Tvého úmrtí, respektive zabití, ke kterému došlo devětadvacátého srpna.

Pan Bů kdysi poslal na Svět synka, aby dal lidstvu naději na opětovnou nadpozemskou harmoniii, ne nepodobnou Mozartovým skladbám. Ty jsi to ztělesnění božské melodie, jako jeden z mála pozemšťanů, slyšel. Jako Salieri však byl odsouzený k druhořadosti. K údělu pouhého prognostika agnus dei - beránka božího - jímž ses nakonec sám stal vinou potupné ženské marnivosti. Ani nevím, proč jsi patronem zrovna  kovářů, tesařů, architektů, kameníků, pastýřů, sedláků, hudebníků, tanečníků, zpěváků. Jen se mi zdá, že Tvůj příběh silně rezonuje i v dnešních souvislostech. Novodobých služebníků světla je zoufalý nedostatek. Vlastně nevím o žádném bezegoidním věrozvěstovi, ochotném sloužit budoucí Super Star, a dát za ní život za nejistou vstupenku do nezkolaudovaného ráje. Většina z nás propadá Herodesovské malověrnosti a stále dokola alibisticky obětuje kazatele nepříjemných pravd a žadatele o usebrání za krátké, omamné požitky. Za tanec zmanipulovaných Salome platíme životy asketických proroků. Virtuálně žijících v našem podvědomí. Mluvíme stříbro, abychom z něj, za pomoci lží, vykovali další stříbrňáky pro Jidáše a podnosy na další hlavy plné myšlenek na Boha nebo vesmírné víry ve smír. Tvůj odkaz je očím neviditelný, ale srdcem tušeným kořenem naší křesťanské společnosti. Každý si v její rozkošatělé koruně obhajuje nárok na nezávislé umístění svého lístečku na slunci. Blesky vystřelující z mraků materialismu se snaží ten strom rozštěpit. Větve láme ateistický vichr. Z jedné strany kmen olizují plameny sobeckého individualismu a ze druhé očurávají afghánští chrti a jim podobní predátoři. 

Svatý Jane na nebesích, pokrop prosím shora ten skomírající strom, aby se po zimě, která pohřbí naše loňské listy, opět zazelenal. Dej mu šanci na ozdravný řez. Zdola prosím trochu drž kořeny, aby se z nich Tvé poselství nevyvrátilo.

Děkuji za všechny Tvé oběti a těším se na budoucí objetí. Jestli tedy neskončím o pár pater níže, než teď bydlíš. Hluboko pod těmi kořeny.

 

Se hříšným a přitom srdečným pozdravem pro Tebe i Tvého příbuzného šéfa

 

                                 hš

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Hana Šťastná | neděle 29.8.2021 19:59 | karma článku: 16,85 | přečteno: 394x