O všech se píše v učebnicích. Jejich jména se mi ve škole pletla. Mendel, Mendělejev a Mengele. Spojoval je vědecký fanatismus. Lišili se mimovědeckými úchylkami.
První se kromě výzkumu uchyloval k Pánu. Druhý měl slabost pro ženy. Třetího zřejmě uhranul Satan. Každého z nich letos připomíná nějaké jubileum.
Dnes uplynulo přesně dvě stě let od narození prvně jmenovaného. Nedoceněného génia. Za života se významnějších poct v přírodovědeckých sférách nedočkal. Mendelův způsob myšlení a vědecké práce byly tak originální, že podstata jeho objevu se dá mnohem lépe popsat až dnes prostřednictvím pojmů z oblasti informatiky či kybernetiky. Kdyby nevěřil v Boha a ocitl se v současnosti, mohl by, díky talentu na kombinatoriku, vyhrávat v pokeru nebo se stát šachovým velmistrem. Až jeho akademičtí následovníci rozpoznali v odkazech principů, známých pod názvem Mendelovy zákony dědičnosti, genialitu aplikace matematických metod na biologický výzkum. Kromě přírodních oborů a teologie Gregora Mendela fascinovala meteorologie. První na světě popsal tornádo. Byl introvertem, věrný řeholním slibům a vyhýbal se ženám. Jeho badatelství, křehká duše i tělo se dostaly do rozporu s kariérismem. To když se z učitele stal opatem a nabíral si stále více a více funkcí, které mu podlomily zdraví, když se dostal do sporu s rakouskou vládou.
Naopak Mendělejev měl pro milostné avantýry se ženami velkou slabost a s vládnoucí elitou vycházel dobře. Na její zakázku vynalezl bezdýmový střelný prach a vyprojektoval první ledoborec na světě. Rusům umetl cestu k delšímu provazu, za který tahá v hybridní válce se západním světem. Navrhl totiž potrubní dopravu ropy a vyzkoumal, jak pod zemí zplyňovat uhlí. Letošek připomíná také jeden z jeho významných životních okamžiků: 160 let „tamů nazád“ získal Děmidovovu cenu, která mu umožnila zbavit se dluhů.
Kulaté výročí se dotýká i třetího z uvedených. Jeho tělo identifikovali před 30 roky genetičtí experti. Před Druhou světovou válkou rád poslouchal hudbu, obdivoval umění, lyžoval. Publikoval ve vědeckých časopisech, získal doktorát z antropologie. Zabýval se všemi rozměry lidství. On sám se projevil jako jeho nejtemnější odstín. Na první pohled sympaťák, úspěšný člověk z bohaté rodiny se změnil na bestii při realizaci nacistického projektu na zajištění co nejrychlejšího množení árijské rasy. Kruté činy páchal pod rouškou genetického výzkumu.
Všichni tři jmenovaní mají co do činění se zemědělstvím. Mendel se kromě hrachovému pokusnictví věnoval například včelaření a zkoušel vyšlechtit včely bez žihadel. Mendělejev by měl v dnešní době problém s ekology. Propagoval myšlenku chemizace, hluboké orby a používání anorganických hnojiv. Raději než prezentaci periodické tabulky na vědeckých fórech se věnoval zdokonalování produkce mlékárenských výrobků na farmě svého žáka. Mengeleho spojovaly se zemědělstvím geny a poválečné ukrývání se a nádeničení na bavorském statku. Jeho otec vybudoval jednu z největších fabrik na výrobu sklízecích mlátiček, krmných vozů a rozmetadel hnoje v Německu. Teprve před sedmi lety, na základě fúze s Nizozemským výrobcem, zmizela z trhu zemědělské techniky značka Mengele.
Historicky i osudově nesourodý mužský trojlístek spojoval zájem o fungování dědičnosti, počasí, procesů chemických i fyzikálních. A jedna zásadní touha: poznání živé i neživé hmoty skrze její rozmělnění na co nejmenší částice. I světoznámý molekulární genetik Tom Strachan vidí podobenství v „rozkladnosti“ veškeré známé hmoty na prvky Mendělejevovy tabulky a v možné redukci veškeré rozmanitosti člověka na periodickou tabulku genů.
Navzdory medializovaným objevům genu mužské homosexuality, genu monogamie a polygamie, nevěry, genu intelektuální zvědavosti, genu inteligence, násilí, mateřské lásky neuvěřím, že geniální dobro nebo zlo lze rozložit na prvočástice. Už Seneca řekl, že originalita, nadání a talent mají v sobě něco destruktivního. Požehnané šílenství údajně vzniká, když se v jediné lidské bytosti spojí velmi vysoká inteligence a nízká schopnost filtrování vnějších podnětů.
Čtenáře obsahující takový mix žádám, aby se odpojili od sdělovacích prostředků. A při příležitosti dnešního Mezinárodního dne šachu jim doporučuji táhnout na šachovnici uvnitř své hlavy figurkami bílého psa proti těm černým, ovládaným vlkem. Predátorskou šelmu si totiž každý z nás též v sobě nese. Mendel jistě bílým hráčům z nebe přeje pravdě podobné vítězství. Přestože v žádné periodické tabulce nenajdeme boudu hodného psa ani doupě zlého vlka.
