To je jako kdyby pohřebáci museli nebožtíka, mezi jeho převzetím a uložením do hrobu, přihlásit k trvalému pobytu v márnici a osobně tuhle dočasnou adresu oznámit finančnímu úřadu.
Principiálně podobný požadavek přináší od ledna platná novela plemenářského zákona. Podle její dikce je kupec i jediného prasete, třeba pro domácí zabíjačku, nucený stát se registrovaným chovatelem a čuníka centrálně zaevidovat pod svým jménem. Jednu přihlášku musí podat Českomoravské společnosti chovatelů, druhou osobně na regionálním pracovišti Státního zemědělského intervenčního fondu. Bez předloženého čísla registrovaného chovu nesmí zemědělec živé prase nikomu prodat. Dosud byla povinná registrace vlastníků dvou či více prasat. Důvodem dalšího utažení agro-byrokratické smyčky je bohulibý. Jde o další preventivní opatření proti šíření afrického moru prasat.
Ochrana přírody a zdraví přemnoženého člověka si protiřečí s ochranou jeho peněženky, růstem spotřeby, lenosti a plýtvavosti. Rozumím potřebě mařit infekční nemoci. Tím okecáme zavádění přísných dozorů a papíristického šmírování chovatelů hospodářských zvířat kvůli potírání nákazové situace. V lidském chovu působící Biomatky paradoxně mohou beztrestně odpírat svým mláďatům očkování proti zákeřným retro-nemocem. Bez ohledu na globalizací umocněnou migraci všech nakažlivých moribundusů.
V médiích a v proslovech uvědomělých spoluobčanů teď frčí kampaň Konec doby klecové. Jasně, že průmyslové zemědělství není pastvou pro oči ani jiné smysly. Koncentrované chovy zvířat prioritně slouží k co nejlevnější produkci živočišných bílkovin, nikoliv k piplání domácích mazlíčků. Prosperitu živočišné výroby v Česku ohlodávají přísné zákonné požadavky a s tím související dohled stále rostoucího počtu státních dozorců. Druhou tlamou, držící zemědělce pod krkem, je enormní tlak tržních řetězců i spotřebitelů na co nejnižší cenu jídla. Nejsnazší kořistí pro tuhle dvouhlavou saň jsou malí zemědělci. Moc princů a princezen ochotných zachraňovat je vyšším výkupným není.
Pokud slepice, prasata, telata osvobodíme z klecí, zemědělci přežijí. Klidně se přeorientují na elegantnější, a na pracovní síly nenáročnou, rostlinnou výrobu, nebo osvoboditelské veřejnosti a obchodníkům nabídnou minimálně třikrát dražší flákotu, vejce, máslo vzešlé z bezbariérového luxusu a individuální péče o zdroje živočišného zboží. Téměř milión osob pobírajících sociální dávky v naší zemi přechod na vegetariánskou dietu jistě ocení. V ústní kritice industriální agro-výroby jsme přeborníci. Stejně jako ve vyhledávání zlevněného jídla v supermarketech. Z více než poloviny tvoří obsah všech nákupních košíků. Zavřeme kecy do klecí a šup k osvobozujícím činům. Třeba k adopci pašíka z koncentráku. Nezapomeňme se před jeho zabitím zaevidovat jako řádní hospodáři!
