Každé třetí auto v Česku má v sobě kus Ázerbajdžánu

Do příručního zavazadla s propagačními materiály zemědělských a potravinářských firem jsem si přibalila šátek na vlasy. Jako před každou cestou do islámské země.

Připravena ná případnou nutnost respektovat upozaděnejší “dámskou” pozici jsem se těšila na ochutnávku příležitostí pro tvorbu nových a upevňování existujících projektů jihočesko-ázerbajdžánské agrární spolupráce. Google a diplomaté mi doporučili vyhýbat se konverzaci o Náhorním Karabachu. Nebudu se tady rozepisovat o složitosti ázerbajdžánsko-arménských vztahů. Jednak nejsem kompetentní, jednak bych popisem historických souvislostí umačkala klávesnici počítače k smrti. Navíc jsem přesvědčená, že jde o chronicky zanícenou hru jiných hráčů, než jsou dva zmíněné národy, nebo jejich rozdílná náboženství.

Uvedu jen osobní prožitky, zjištěná fakta a dojmy: Žádný šátek přes hlavu jsem nepotřebovala. Ženskost mne neochudila o pánský respekt. Od ázerbajdžánských číšníků a prodavačů, přes pastevce, šéfy agropodniku, hejtmana, velvyslance, ministerského náměstka, poslance vevyjímaje, jsem se dočkala nečekaně gentelmanského chování a vstřícnosti.

Nikdo mne neukamenoval ani za drzé usednutí do prezidentského křesla v parlamentu. V metropolitním obchoďáku vedle halal zboží nabízeli vepřovou klobásu z mistního ázerbájdžánsko-polského masokombinátu. Nemluvě o velice rozmanité nabidce místních a zahraničních značek alkoholických nápojů. Kromě mírné a tolerantní formy islámu mne překvapila moderní infrastruktura a dynamický rozvoj zemědělského sektoru. Zmíněné odvětví podporují například daňovými úlevami a výhodnými úvěry. Zdá se mi to elegantnější, než jej českým způsobem složitě držet nad vodou skrze dotační mašinérii a následně potápět daňovým závažím. Ázerbajdžánští producenti nestíhají uspokojovat poptávku místního i okolních trhů po vyhlášených zakavkazských potravinách a mají dostatek pracovních sil. Toť velká výzva a příležitost pro vítaný finanční i znalostní kapitál ze zahraničí.

Nabízí se mu území o trochu větší než Česko. Dělí se o něj devět z jedenácti světových klimatických pásem. Není snad plodina, která by se tu nedala vypěstovat. Jako houby tu po investičních deštích rostou také podniky s živočišnou výrobou a moderní potravinářské provozy.

> Více než přírodní rozmanitost mne u nejzaslíbenější zakavkazské země nadchla její lidsky mozaikovitá struktura. A neskutečná pohostinnost. Pokud dodržují ázerbajdžánské zákony, mohou tu vedle sebe v sekulárních mezích fungovat sunnitské i šíítské mešity. Klidně v sousedství židovské synagogy. Římskokatolickou církev v Baku bez problémů reprezentuje slovenský biskup. Tlumočník naší výpravy má blízko k zoroastriánství. V euroasijské zemi umějí, více či méně bezkonfliktně, vedle sebe žít lidé a obce mnohých národností. V regionu Ismaylli na mne dýchl kolektivizační duch v zemědělském družstvu Ivanovka, patřící ruské sektě Molokánů. Navzdory tržnímu systému komunitně hospodaří na deseti tisícovkách hektarů.

Každopádně celkově v zemi převažuje dravý kapitalismus. Viditelně otevírá nůžky mezi bohatými a chudými vrstvami i regiony. Zatím zde neexistuje povinné zdravotní pojištění. Velkou zátěž národnímu hospodářství způsobuje, kromě vyživování velké armády, péče o vlastní emigranty - vyhnance. Zatímco pod kabát Evropy se snaží za komfortem proniknout její nepůvodní obyvatelstvo, ázerbajdžánský kožich praská ve švech z jiného důvodu. Po vyprání v horké karabašské pračce se srazil o několik velikostí. Přesto se pod něj schovalo přes milión odsunutých a vnitřně vysídlených původních nositelů. Univerzální medicínou pro léčbu většiny zmíněných bolístek je otevřený ekonomický růst a vzdělávání obyvatel.

Každé třetí české auto má údajně v nádrži kus Ázerbajdžánu. Kéž by každé třicáté auto svištící po nových ázerbajdžánských silnicích mělo český rodokmen a alespoň každé třísté ázerbajdžánské sousto příchuť českého původu.

Chuť na převýchovu hrdých kavkazských psů, svobodomyslně respektujících jediného pastevce, do podoby multiovladatelných pudlíků si nechme zajít. Jaký pán, takový pes. Marně štěkající rafan, po zahnání do kouta, nebo v případě ohrožení svěřených oveček, kouše!

Autor: Hana Šťastná | pátek 9.11.2018 8:54 | karma článku: 20,41 | přečteno: 795x