Vlci zamordovali už tři desítky ovcí během uplynulých šesti měsíců na oplocených pastvinách kousek od lipenského jezera.
Podobnému počtu bečících „holek“ zuby šelem způsobily těžké šrámy na těle a na psychice. V novém vlčím teritoriu se to stále více hemží i bezohlednými živočichy s lidskou tváří. Cyklisty. Nechávají po sobě stopu v podobě plastových lahví, svačinkových obalů. Ohrady pro dobytek poškozují za účelem zkracování si průjezdu šumavskou krajinou.
Poslední dva útoky (zřejmě) vlčí smečky se tu udály během Velikonoc. Obětní ovečky na oltáři návratu divočiny do šumavských hvozdů patřily zkušenému farmáři. Přesto mu nenadálá blízkost zmíněných predátorů nedá spát. S nepříjemným pocitem v břiše každé ráno vyráží na kontrolu venkovního stáda a s obavou se chystá pod širé nebe vypustit další bahnice, které má do odstavení jehňat umístěné v salaši.
Ovšem zásoba loňského sena se ztenčuje a tak mu nic jiného, než je vyhnat na pastvu, vbrzku nezbude. Navíc to vyžadují dotační pravidla. Zákonné požadavky také nutí zemědělce k hýčkání pažitu na loukách, pokud chtějí brát podpory za ošetřování travních porostů.
Zatímco vlci na jihu Čech škodí mordováním oveček a telátek, přemnožení divočáci trápí chovatele hospodářských zvířat konzumací bezobratlé půdní havěti. V honbě za proteinem totiž brutálně poškozují travní drn. Rozryté louky znamenají, kromě porušení dotační kázně, umocnění problému se zajištěním krmiva pro přežvýkavce a koně, způsobeného dlouhodobým suchem.
Nabízí se kombinovaná ekologická řešení: Použití ostrých pasteveckých psů na hlídání šumavských oveček a k regulaci stavu neukázněných cyklistů. Přesun hladových vlků do lokalit s přemnoženými divokými prasaty. Osobně, ve jménu dobrých konců pohádek o vlcích a divokých čunících, nejvíc věřím na užití karKULEK!
