České prase - ze všech světových stran ohrožený druh!

Milé české prase. Dnes jsem si na Tebe opakovaně vzpomněla. To když jsem Tě marně hledala v šunce na snídaňovém talíři. V řízku z krkovice. V bundě z vepřovice. V ochlupení malířského štětce.    

Je čím dál nemožnější setkat se v běžném životě s Tvojí užitečností. Opouštíš české zemědělce i spotřebitele. Od počátku devadesátých let je pro Tebe naše země Bermudským trojúhelníkem.

Přitom  s roční  spotřebou kolem čtyřiceti kilogramů patří Češi ke špičce světové ligy jedlíků vepřového.  Bohužel,  již více než z poloviny jde o maso dovozové.

To tví předci byli jinačí pašáci. Tedy vlastně Pašíci. Ještě na počátku tisíciletí dokázali náš národ stoprocentně nasytit. Evropská unie a globalizace Ti prokazatelně nesvědčí.  Tvé blízce i vzdáleně příbuzné předky decimovali otevřeným trhem zavlékané bacily. Zpožděná modernizace socialistických chlívků  i rezervy v počtu odchovaných selátek  Tvojí maminkou, babičkou, prababičkou…zhoršily  šanci na tržní uplatnění Tvé vymírající rodiny v unijním teritoriu.

Neposledním hřebíčkem do rakve k pohřbívání po česku chrochtajících chovů byly a jsou nerovné dotační systémy v Evropě. Že nerozumíš slovu dotace? Představ si je jako nepřiznaný protekční šrot do korýtka zdarma. Umožní Ti prodávat se levněji ve srovnání s vrstevníky bez této podpory.

Také mi nejde na rozum, že zatímco Tvá populace v Česku vymírá, americká produkce vepřového dlouhodobě stoupá. Vloni údajně  prasata odchovaná v „USÁrenském“ průmyslovém stylu předčila  v celkovém objemu své zaoceánské  hovězí kolegy.

V naší republice již více než dvacet let trvá vepřová agónie. Paradoxně  české firmy  úspěšně stavějí gigantické prasečáky za miliardy korun ve východním zahraničí. například v Ruské federaci. Na oplátku ruské embargo na dovoz potravin způsobilo prodloužení eurounijní  prasečí fronty na odbyt o Tvé, původně „doRuskasměřující“,  kámoše.

Nesmíš si, milý český štětináči, myslet, že se Tě chovatelé zbavují s lehkým srdcem. Ale nic jiného jim nezbývá. Není možné si dlouhodobě vydržovat prodělečné hospodářské zvíře.  Vždyť každé Tvé kilo se již před 23 lety na jatkách prodávalo za skoro o šest korun vyšší cenu než nyní.

Také doplácíš na preferenci bůčku, krkovice a dalších prorostlejších partií v české kuchyni. O co dráže si totiž německý chovatel doma prodá panenku a kotletu, o to levněji  může dodávat tlustější partie německých sviní do českých masokombinátů. Tím se stává Tvé zcela v Česku vychované a prodávané tělo neprodejné za ziskovou cenu.  

Zdravý životní styl, všechny ty bezmasé diety a preference ptáků a ryb na talíři Ti také k přežití nepomáhá. Už ani grilovací sezóna nezvedá křivku cenového vývoje Tvého masíčka.

Že chceš hledat záchranu v českém patriotismu? Také mne to napadlo. Spočítala jsem, že kdyby jen osm největších zaměstnavatelů v Česku nakrmilo své pracovníky dvakrát v týdnu deseti deky libového tuzemského vepřového masa, přineslo by to jistý roční odbyt skoro padesáti tisícovkám Tvých souputníků s českým rodokmenem.  

Ale nepřeceňujme  národní sounáležitost v zemi, kde bylo v květnu k vidění  víc státních  vlajek na podporu hokejového „nároďáku“, než na oslavu  výročí konce druhé světové válku.

 Ty - milé české prase - hokej nehraješ.  Tvá populace za posledních jedenáct let poklesla  více než o šedesát procent. Proto Ti doporučuji  stát se veskrze chráněným, ohroženým druhem. Budeš se hezky vyjímat v českém zemědělském skanzenu vedle českého česneku, chmele, cukrovky, květin, brambor….

 Další perspektivní variantou je sázka na zakrslost a proměnu  z hospodářského zvířete na domácího mazlíčka, což teď v rozmařilém světě frčí.

Nebo zdivoč! Ostatně právě Tví lesní bratranci momentálně  zažívají populační explozi a blahobyt v české zemědělské krajině.

To kvičení je smích nebo nářek?  Slyším v něm nějaký divný přízvuk. Jsi Ty vůbec české prase? Narodilo ses   v Dánsku. V Česku rosteš z německé krmné směsi v podniku,  na jehož koupi mají i přes dlouhodobou ztrátovost zálusk Holanďani.

Ono je to vlastně jedno. Díky hamižné reprodukci a pasivitě „vepřovinkymilující“ evropské kultury očekávám její i Tvé vyhynutí. Ta nová totiž tou naší pohrdá a prasátkům na talíři nefandí…