Aby mi kobyla nezchromla cestou do gdPR....

V souladu s fyzickou a mentální náturou, pod vlivem okolností a tužeb, klopýtám životem na koni jménem Osud. Příští jaro mi Velký Bruselský Bratr (VBB) nasadí brnění v podobě Nařízení GDPR (General Data Protection Regulation).

Prý za účelem odrážení „údajůlačných“ nájezdníků na mojí osobu. Měla bych se radovat z naděje na lepší ochranu své identity.

Já se místo toho, toho vnuceného štítu obávám. Aby mi ta kobyla spíše než kvůli upírům přiživujícím se na krvi mé jedinečné charakteristiky  nezchromla a nechcípla na přetíženost tím vším železem na hřbetě.  Hlavu mi vbrzku bude chránit (a omezovat!) přilba filtrující správné informace od zavádějících. Už teď se mi blbě dýchá pod všemi vrstvami železných košil. Jsou spletené ze stále hustějšího pletiva všemožných vyhlášek, řádů, směrnic, opatření, stohů papírů a tisíců kulatých razítek, garantujících ochranu: před úrazy na pracovišti, před karamboly za volantem na služební cestě, před nebezpečnými odpady, před trestní odpovědností, před diskriminací kvůli jakékoliv odlišnosti, před požárem, před nezdravým jídlem……

GDPR má lépe zakrýt moji tvář, jejím oddělením od zranitelného těla, které se bez hlavy, ve všemožných seznamech, stane dobře zakopaným pokladem, tajnou schránkou bez adresy.

Bude to stát bambilióny peněz. Přinese to zvětšení úřednického a vznik nového poradenského stáda (už teď v dané věci nabízejí firmám školení za zhruba 14 tisíc korun). Náklady na zavádění souladu s dotčeným Nařízením zaplatí osoby právnické. Za nesoulad jim hrozí až dvacetiEUROmiliónová pokuta!

Dobrá. Takže sice profesně mne tenhle nástroj VBB trochu přidusí, ale doufala jsem v kompenzaci té újmy zárukou, že jakmile si na internetu vyhledám obchod s rustikálním nábytkem, příznaky hemoroidů nebo omylem kouknu na hambaté video, nezačnou mne následně Seznam, elektronická pošta i fejsbůk bombardovat reklamou na staré truhly, olejové čípky a erotické pomůcky.  Ale asi jde o planou naději.  GDPR totiž v bodu 47 svého odůvodnění stanoví, že „zpracování osobních údajů pro účely přímého marketingu lze považovat za zpracování prováděné z důvodu oprávněného zájmu“. To znamená, že do určité míry je možné osobní údaje pro účely přímého marketingu zpracovávat i bez souhlasu subjektů údajů.

Tak nevím.

Jenom z historie mého publikačního exhibicionismu si případný zájemce o zneužití osobních údajů může poskládat celou Hanu. Nemluvě o desítkách digitálních stop, pokud si mne vygůgluje, nebo vloudí do přátel na sociálních sítích.

Lékaři, matrikářky, bankovní úředníci, finančák a kdoví kdo ještě mne také mají dávno do detailu přečtenou. Možná mě umějí identifikovat, a v mých potřebách se orientují, lépe než já. Nic jim pak nebrání cíleně se mnou kroutit tak, aby vzbudili poptávku, nebo strachy dosud spící.

Naposled jsem rodné číslo chrlila na klučíka za pultem pobočky mobilního operátora. Byl nahluchlý. Takže po několikanásobném hlasitém diktování  tu cifru už teď určitě umí nazpaměť celá fronta jeho dalších klientů, naštosovaných za mými zády. Nejbližší pán mne chlácholil, že on je na to identifikační obnažování zvyklý, páč jako živnostník křičí své datum narození do světa skrze všecky oDIČované účtenky.

Během minulého týdne jsem v průběhu připojování na wi-fi ostrůvky v zahraničí musela opakovaně přiznávat e-mailovou adresou. Od té doby mi z těch míst (obchody, muzea, kavárny) posílají nevyžádané e-maily.

Na letištích, v jaderné elektrárně, na konzulátech mi kvůli identifikaci snímali xicht, duhovku, vrásky na prstech. Přes čipy v telefonu, v autě a v chytrých hodinkách napojených na vesmírné družice jsem prakticky non stop vystopovatelná.

Ale je to moje svobodná volba. Nikdo mne nenutí surfovat po sítích, psát blog, používat chytrý telefon, létat do Ameriky. Jsem součástí vysoce proorganizované a stále více zasíťovanější tržní civilizace a když od ní něco chci, tak holt musím na tom trhu občas poodhalit kůži.

A na společenský zájem a nepropustnost antivirových zdí v souvislosti s osobnostní ochranou příliš nespoléhám. Když je možné šmírování a uveřejňování soukromé pošty a nahrávek intimních hovorů prezidentů a premiérů. Kdo bude chtít mého koně zbít nebo přilákat ke žlabu, bič či cukr vždycky najde!

Autor: Hana Šťastná | středa 15.11.2017 13:19 | karma článku: 27,02 | přečteno: 1281x