Ahoj Hančí,

jak přežíváš v práci ta příšerná vedra? Jestli pořád někde couráš tím autem (nebo snad dokonce chodíš pěšky), tak to je taky o život, ne? Tak ať Ti to jde! Co starečkové a stařenky? Chodíš k nim do chaloupek či do paneláků? V chaloupkách by Tě Tě aspoň mohli naučit, jak se slípkám sype zrní. A pozor na husy, jsou agresivní a štípou, potvory. A kdy jsi naposled sbírala kopřivy a řezala je - to je prácička, někde ve stínu, když do dvora praží slunce a na stromech zrají hrušky a meruňky (i když u vás asi meruňky nerostou, viď?

Re: Ahoj Hančí,

Ahoj Viky, já mám ošetřovačku (na mamču), tak jsem tenhle týden doma. Práce míň není, ale nestěžuju si. To zrní, husy, kopřivy atd. to znám...ale vůbec mě to neláká. Já jsem spíš takovej ten typ lehnout si do trávy nebo skočit do rybníka a o takovou hospodyňku žádnej vesnickej pantáta nestojíJá jsem v městě zrozená a v něm chci žít, je jedno kde, ale aby byly vidět aspoň v dálce kopce na který se dá vylézt a dala se tušit tráva do který si můžu lehnout...stačí mi jen ten pocit, že tohle všechno můžu,když  budu chtít...

p.s.: A meruňky? To víš, že rostou. Zrovna včera jsem dělala meruňkový knedlíky a jen se po nich zaprášilo (já mám dietu, tak já nic,musím se vrátit do svojí šestatřicítky)!pa

Re: Ahoj Hančí,

Ne že bych Vám to nepřála, ale když něco podobného čtu, vždycky si gratuluju, že nejsem českým zaměstnavatelem.

Re: Ahoj Hančí,

a můžu vědět proč?