- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
... chci potkávat lidi, kteří pochopí,
že když se zrovna svíjím do ulity,
a nechci sdílet své pocity a city ...
tak nejsem lhostejná k nim,
ale jen hibernuju a čekám na lepší časy ...
a tak hezky jsem to měla graficky rozvržené ... mi to odstavce nedovolily .
Tedy Hani, omlouvám se ... Andrea Platznerová ze mne nebude, ale prostě jsem si zablbla a za významem sdělení si stojím ...
Hezký článek, díky.
Hance a každému na tomto webu. A když na někoho dolehne splín, nech si pozorně pročte tyto Hančiny řádky
.... Lidi, který vás nechtějí předělat, otrávit a bez postranních úmyslů položit na lopatky Lidi, který vás přes oči pustí do srdce, protože ví, že tam nejdete krást...
.... že takový nepotkám?
Jako dítě štěsteny už jsem potkala pár takových lidí. A chci potkat další...
... tak jako Ota Pavel potkal ryby.
Díky za připomenutí a taky přeji pěkný den všem a aspoň jedno takové setkání
....nevíte náhodou, kdy končí tento týden ?
U Pavouka už ho uzavřeli i s "BLACKLISTEM" !
týden ještě neskončil, týden trvá..
a já nejsem prvá..
která si to myslí
Marate Ty jsi samý úsměv a srdce
Co se děje? Byl si ve městě nebo u rybníka?
....ale v tom vedru nenavštím je již více
Poslal si mi pohled?
jak přežíváš v práci ta příšerná vedra? Jestli pořád někde couráš tím autem (nebo snad dokonce chodíš pěšky), tak to je taky o život, ne? Tak ať Ti to jde! Co starečkové a stařenky? Chodíš k nim do chaloupek či do paneláků? V chaloupkách by Tě Tě aspoň mohli naučit, jak se slípkám sype zrní. A pozor na husy, jsou agresivní a štípou, potvory. A kdy jsi naposled sbírala kopřivy a řezala je - to je prácička, někde ve stínu, když do dvora praží slunce a na stromech zrají hrušky a meruňky (i když u vás asi meruňky nerostou, viď?
Ahoj Viky, já mám ošetřovačku (na mamču), tak jsem tenhle týden doma. Práce míň není, ale nestěžuju si. To zrní, husy, kopřivy atd. to znám...ale vůbec mě to neláká. Já jsem spíš takovej ten typ lehnout si do trávy nebo skočit do rybníka a o takovou hospodyňku žádnej vesnickej pantáta nestojíJá jsem v městě zrozená a v něm chci žít, je jedno kde, ale aby byly vidět aspoň v dálce kopce na který se dá vylézt a dala se tušit tráva do který si můžu lehnout...stačí mi jen ten pocit, že tohle všechno můžu,když budu chtít...
p.s.: A meruňky? To víš, že rostou. Zrovna včera jsem dělala meruňkový knedlíky a jen se po nich zaprášilo (já mám dietu, tak já nic,musím se vrátit do svojí šestatřicítky)!pa
díky Marate i Tobě,
je to milý, když mi pozdravem oživíš článek, je přeci jen o lidech, né?