A co takhle souboj místo bzučení much, pánové? To by bylo zábavnější! Máme krásné nádvoří Pražského hradu...
Jako děti jsme si hráli hru Kdo? S kým? O čem ? Pro koho? Každý z nás měl papír, napsali jsme odpověď na první otázku, napsané srolovali, lístky jsme si navzájem vyměnili a připisovali odpovědi na další otázky. Když jsme lístky rozbalili, hodně jsme se nasmáli, jaké nesmysly nám vyšly. A čím víc dětí se účastnilo, tím větší veselí.
Teď si tuto hru hrají páni poslanci a budoucí členové vlády, jsem zvědavá, jestli se aspoň trošku zasmějeme.
Zasmějeme se tomu, když za pár let budeme mít kontaminovanou vodu, neúrodná pole a jiné podobné „vynálezy“? Ale zato bude o nás pečovat dokonalá digitalizace, budou informace, jaké barvy jste si koupili kalhoty, nebo co jste dělali v neděli a děti na telefonech uvidí, jak kdysi vypadala slepice, nebo divoké prase. Stejně jako před volbami i teď slyšíme jen slova, slova – uděláme, zajistíme, zaplatíme, dáme (snad jen rozdělíme) peníze na to i ono, ale co konkrétně a jak, to zazní jen velmi ojediněle. Zkrátka jen bzučení much.
Milí poslanci, tak za toto vás pracující občané našeho státu neplatí. K takovému pokecání si lidé berou dovolenou, nebo jdou po práci do hospody, kde si nemohou zakouřit, ale vám by to třeba povolili.
A co takhle souboj místo bzučení much, pánové? To by bylo zábavnější!
Kdybyste se vzájemně vyzvali na souboj, máme krásné nádvoří Pražského hradu, vy máte svoje barvy, půjčit si koně hradní stráže... Vaše souboje by zaznamenala TV na zajímavé filmy, aby z toho něco měli v celé zemi. Prostě nádhera! Paní a dívky připraví růže a šátečky vašich barev a budou obdivovat vaši statečnost.
Hmm… statečnost...
