Jóóó, třešně zrály... Vývojové etapy školy.

"Roste počet vysokoškolsky vzdělaných lidí", to znamená, že roste počet chytřejších, ne? Vždyť to říkali v televizi, tak to bude pravda!

    Je nanejvýš samozřejmé, že všechny děti nemají stejné schopnosti. K tomu je už dlouho ve škole zavedena klasifikace známek 1 až 5. Všem dětem se ve škole nemusí líbit, všichni  nechtějí studovat, někomu se zalíbilo řemeslo, a svět býval pestrý.
    Jóóó, to bylo, než začalo platit, že všechny děti musí být stejné, nejlépe ne moc chytré, všem se musí ládovat stejné učivo, a to dá rozum, že všechny děti se to musí stejně naučit, ne?

JAK NA TO?

 

Vytvoříme hodně úřadů a úředníků, aby zrealizovali tento Božský zázrak. Poskytneme učitelům velké množství metodických příruček a návodů, aby věděli, co a jak mají učit, obstaráme asistující pomocníky. Ti všichni vynaleznou mnoho ponaučení typu, že počty se budou od začátku jmenovat matematika, že děti musí mít u sebe láhev na vodu a zástěru na kreslení - pardon na výtvarnou výchovu, ve škole musí být automaty na svačinky, protože děti se přece nebudou zabývat tím, že by si doma chystaly svačinu, jako kdysi! Úředníci  se odvážně pouští i do tak závažných rozhodnutí, co se bude prodávat ve školních bufetech, a podobné báječné nápady pokračují.
Všechny děti pak otestujeme obrovským vynálezem  dnešní doby - TESTY.  Školám sice dovolíme učit různé věci, ale TESTY musí být stejné, nejen na všech školách, ale na všech zeměkoulích světa! Jak jinak by se zajistilo, že dosáhneme kýženého výsledku, anebo, hrůza pomyslet, že bychom se  za některými zeměkoulemi opožďovali!
Bohužel stále v některých osadách jsou výsledky jiné. To nemůžeme připustit! Je před námi velký úkol! Budeme děti porovnávat do té doby, než budou všechny stejné a basta!
Děti se musí  učit testy, ne to, co je v učebnicích! Žádné nápady a  myšlenky, že by se jejich vzdělání ubíralo jiným směrem!
Ale očekávaný výsledek nějak nepřichází...
CO S TÍM?
„Není těch požadavků k  maturitě nějak moc?“ táží se pomazané úřednické hlavy. Snížíme požadavky k maturitě, velká firma  připraví státní maturitu, ať to stojí, co to stojí! Přece na vzdělanosti  národa nebudeme  šetřit! Maturitu musí získat co nejvíc studentů, nejlépe všichni, jen tak se dostaneme na zářivé příčky světových žebříčků.  
Jenže...stále to není ono! Úspěšné zdolávání žebříčků se nekoná!
CO S TÍM?
Nebudeme se pídit po schopnostech a všeobecné vyspělosti dětí. (To by stejně firma nemohla ohodnotit.)
Seženeme vědce, kteří sepíší otázky a rovnou řešení, (vždyť jsou to odborníci, co na tom, že třeba nemají ponětí, co patří například k všeobecnému vzdělání, například v matematice!)  Ti  „zkomponují zázrak“ - velké množství už vyřešených testů a  maturitních příkladů, sbírky nic neříkajících úloh, přece něco se děti učit musí.
To pěkně „namastí kapsy vydavatelstvím“ ale odmastí kapsy rodičům, ale co by ti neudělali, aby dítko odmaturovalo!
Jenže ty maturity...no, škoda mluvit... zázrak nějak nepřichází!
CO S TÍM?
Snadno se to napraví! Nebudeme lpět na  přírodovědných předmětech, ty nadělají nejvíc neplechy a hodně studentům brání splnit maturitu. Jde to snadno, naštěstí  vývoj v posledních letech směřoval k výuce jazyků, především angličtiny.  Co na tom, že to není nic nového, že cizí jazyk byl vždy součástí maturity!!!
Další komise začínají pracovat, zkoumání maturitních testů, další  metodické příručky, více asistentů  ve třídách, kteří  usnadní  učitelům život, vždyť mají moc práce s úřadováním!
JENŽE CHYBA LÁVKY!  Co a koho budou učit na vysokých školách, přece je nemůžeme úplně zrušit! Je jich u nás dost, ale bohužel, jsou to většinou technického směru. Nevadí, všechno se napraví ! Nahradíme je. Vymyslíme nové vědní obory, jsme přece země bystrá i na  jejich vymýšlení, máme na to lidi!  Takové obory, až se lidé budou divit!
Lidé se diví, život jde dál… ale ...stále to nějak nevychází...
Následuje další geniální nápad, kterým se vše napraví: Zvýšíme platy učitelů.
SLÁVA !
Peněz je přece  dost, jak je vidět z výše vzpomínaných faktů. Naštěstí představa, že by se ve školství mělo něco  změnit od začátku, není v pracovní  náplni vzpomínaných institucí!
Roste počet vysokoškolsky vzdělaných lidí, to znamená, že  „roste počet chytřejších, ne? Vždyť to říkali v televizi, tak to bude pravda!       
Jóóó, třešně zrály a jak to bude dál?

Ještě vysvětlení  pro mladší ročníky: Dovolila jsem si použít slova " Jó, třešně zrály..." z  úspěšné písně Valdemara Matušky.

Autor: Hana Daňková | neděle 16.9.2018 17:41 | karma článku: 24,09 | přečteno: 925x