Před několika dny proběhla médii zpráva o počtech pracovních úrazu a rizikovosti zaměstnání v jednotlivých oborech. Kultura ve výčtu nejrizikovějších pozic chyběla. Zvláštní ……
Představte si běžný čtvrteční večer. V divadle právě skončila akce, diváci pomalu opouštějí sál, bar, šatny, toalety ….. poslední opozdilci scházejí po širokém schodišti k východu. Personál kontroluje prázdné prostory, zhasínají se světla. Otevřenými vchodovými dveřmi proniká čerstvý větřík, věštící blížící se jaro. Vtom se hlavním vchodem cosi prosmykne. Ne z budovy ven – naopak. Dovnitř vběhne jakési tmavé drobné zvířátko, roztomilé, s huňatým ocasem. Kuna? Správce, technici i pokladní se sbíhají ve snaze vetřelce opět nasměrovat do nočního města. Ale tomu se v teple a světle vyloženě líbí, nechá se dokonce chytit a pohladit. Není to kuna, je to fretka. Evidentně civilizovaná a ochočená. Co s ní? Vyhodit ven? Hebká krasavice vyřeší situaci po svém, bez okolků se zakousne do ruky příliš aktivního zvukaře. A stiskne a drží. Teprve po několika dlouhých minutách se personálu podaří otevřít jí tlamičku a osvobodit pochroumaný a zkrvavený ukazovák. Celá situace nabývá vážnějších rozměrů – je tu zranění, zvíře může být nemocné …….. Správce duchapřítomně zavírá vchod a zabraňuje agresorce v útěku.
No a jak to celé dopadlo?
Městské kulturní středisko v Třebíči děkuje tímto motorizované jednotce Městské policie, která provedla odborný odchyt nebezpečného zvířete. Dále děkujeme místnímu útulku pro opuštěná zvířata a hlavně veterináři Honzovi Grossovi. Po jeho osvobozujícím verdiktu si oddychl zejména postižený zvukař, který se už viděl v nemocnici absolvujíc nepříjemnou protivzteklinovou léčbu.
Protentokrát všechno dobře skončilo, ale řekněte sami – není snad kultura rizikové povolání?
