Vážení, přečetl jsem si článek o provozování restaurací na Aktuálně.cz a rád bych se k němu vyjádřil. Čas od času, ale spíš velmi málo nějakou tu restauraci navštím. Jako všude jinde, i mezi restauratéry (pakliže to slovo ještě vůbec existuje, neb klasických restaurací, kde se může člověk najíst českou kuchyní čímdál víc ubývá - fenomén toho, že se dalo zajít na dobrou horkou gulášovku s chlebem i v deset večer je dávno pryč , což je, domnívám se ke škodě nejen cestujícím, turistům, ale i majitelům. Onehdá se mi stalo, že jsem spěchal z Prahy do Olomouce a zapomněl si vzít na cestu jídlo. Dojel jsem do Olomouce lehce před desátou večer (čekaly mě ještě přestupy ) a rozhodl jsem se tedy, že se v nádraží a jeho blízkosti po něčem poohlédnu. Což o to, podniky jsem našel tři. / pozn.: dnes je situace díky provozu nádražní restaurace poněkud jiná, bohužel díky otvírací době nikoliv lepší/. Všechno bohužel klasické "chlastačky" (o pivnicí se hovořit nedá, protože pivnice by měla nabízet aspoň smažený hermelín, a další věci patřící se k pivu). Na otázku obsluze, co si mohu dát k jádlu, mi bylo odpovězeno "to, co tu vidíte". Na tuto odpověď znám dvě možné reakce. První z nich je se slušně rozloučit (což můžete udělat za předpokladu, že hovoříte se slušnými lidmi, což se při této odpovědi spíše vylučuje. Druhá, poněkud méně slušná reakce (o to účinnější) je reagovat slovy zloděje automobilů Cimla: " Tak si polib prdel, náno pitomá ! " Myslím, že základním krédem restaurace i hospody je se o hosta postarat, protože on to je, kdo do podniku přichází, on to je kdo mi má něco nechat a chci, aby se vrátil.
Ale vraťme se k výše zmiňovanému článku. Co mě vytočilo, je skutečnost, že si , dokonce v souladu se zákonem, mohou podniky účtovat jakýsi servisní poplatek v té či oné výši. Co to jako je ? To je rádoby vynucené spropitné, a to považuji, stejně jako spropitné jako celek, za sprosťárnu.Proč ? Vypovídá to totiž jednoznačně o neschopnosti majitelů a provozních restaurací umět udělat cenu konečného produktu, v které jsou zahrnuty veškeré náklady, které mám spojené s provozem restaurace, tedy i práci číšníků. Proč mám přídávat někomu za to, že se mnou slušně zachází ? Ten číšník, event. majitel by měl mít určitý kodex, zásady práce atd,. aby dosáhl co největšího zisku.A je faktem, že tzv. servis je dneska klíčovým momentem,jak to jídlo prodat. Kuchař by prozměnu měl vědět, co jak má uvařit, měl by ochutnávat a v případě velké objednávky třeba i přijít a popřát stolní společnosti i dobrou chuť ! A to jsou právě ony přidané hodnoty, které zapřičiňují jednak úspěch či neúspěch, a vneposlední řadě i to, proč v restauraci jídlo nedosahuje cen nákupu surovin. Cena jídla je logicky vyšší, je v ní obsaženo všechno, náklady i v nějaké míře můj předpokládáný zisk.
Představa, že si někdo vynutí , dokonce se zákonným souhlasem (!) , rep. po dodržení podmínky, že nějaký servisní popolatek zaplatím provozovateli, je otřesné. Ze dvou důvodů. Zaprvé onen servis je, páni, provozní, zahrnut v ceně jídla a zadruhé onen servis jsem si samostatně neobjednal, nevidím důvod jej samostatně platit !
Řešení tohoto sporu vidím ve dvou zásadních krocích:
1. Postavit vymáhání servisního polatku mimo zákon, pod obrovskou pokutou, včetně odebrání licence. (např. při opakovaném porušení )
2. Do těchto restaurací prostě nechodit. Dobrou restauraci já osobně poznám buď od doporučení známých, nebo místních , nebo ji volím podle jídelního lístku a nebo může být jedním z kritérií i to, že není prázdná. Přítomnost slušného počtu lidí, dává, řekněme vyšší míru pravděpodobnosti, že restaurace stojí zato. A pokud všechy výše zmíněné možnosti selhávají, pak platí pravidlo, "po polévce se uvidí".
Závěrem mi dovolte ještě napsat, že je to o tom, co si jako zákazníci, návštěvníci necháme či nenecháme líbit. Já sám za sebe, si toto nenechám líbit ani náhodou a tento odkaz , respektive článek přeposílám mailem i na Českou obchodní inspekci, Sdružení obrany spotřebitelů, a komukoliv dalšímu, kdo projeví zájem, na politické orientaci nezáleží.
Hezké počtení
