Přes nespočet lapsů se Topolánkovi daří klamat značnou část veřejnosti české i evropské svojí údajnou eurorealističností. Média tolik chtějí úspěch Topolánka, že mu odpustí vše.
Příběh Lisabonské smlouvy je nepovedeným divadelním představením o neserióznosti politické reprezentace naší středobanánové republiky. Hrají: prezident Klaus, předseda ODS Topolánek, europoslanci ODS Fajmon a Zahradil, ČSSD, KDU-ČSL, SZ, KSČM.
Lisabonská smlouva je dle našeho práva, tzv. prezidentskou smlouvou. Podepsat ji může jen prezident nebo jím pověřená osoba v zastoupení. Smlouvu projednala vládní koalice ODS, KDU-ČSL a SZ, podporu dala i ČSSD. Smlouvu za prezidenta podepsal v Lisabonu Topolánek a ministr zahraničí.
Premiér ČR, předseda ODS Topolánek, se svým podpisem závázal provést v ČR ratifikaci smlouvy tak, aby mohla vstoupit v platnost k. 1.1.2009. Tuto věc nesplnil a nikdy to splnit nechtěl. Naopak, oficiální strategií ODS bylo odkládat ratifikaci co nejdál tak, aby ji zablokoval jiný stát a my nemuseli naši smluvní povinnost splnit.
Hynek Fajmon: Projev v rámci politické diskuse (18. Kongres ODS, Praha - Žofín, 24.11.2007): Proto je jasné, že pro ODS je nejlepším scénářem to, aby euroústava č. 2 nezačala vůbec platit. Nepřejeme si ovšem ani pád naší vlády. Proto musíme hledat takové řešení, které povede k dosažení obou cílů. Ani jednoho se nechceme zbytečně a předčasně vzdávat.
K tomu, aby euroústava vstoupila v platnost, je potřeba souhlas všech těchto států. Zde se skrývá velká naděje. ODS by proto neměla s ratifikací euroústavy spěchat.
Mirek Topolánek: Závěrečný projev předsedy ODS (18. Kongres ODS, Praha - Žofín, 24.11.2007): Mě nepotěšilo, že Hynek Fajmon, který má samozřejmě pravdu v celé řadě otázek, prozradil i cíl i strategii i taktiku, to se bude velmi špatně teď samozřejmě pohybovat v tom terénu.
ODS k protahování ratifikace Lisabonské smlouvy zneužila senát a podala (+ jeden lidovec) jeho prostřednictvím předběžný dotaz na Ústavní soud.
Neselhali pouze členové ODS v parlamentu, Topolánek a prezident republiky, ale méně viditelně i ČSSD a SZ.
Lisabonská smlouva pro svou závažnost a především dle programových závazků stran, měla být ratifikována referendem, klíčové strany se k tomu více či méně veřejně zavázaly:
ODS - v roce 2003 podepsal Topolánek spolu s předsedy britských a polských konzervativců tzv. Pražskou výzvu, ve které veřejně deklarovali závazek, že u budoucích smluv přenášejících kompetence z národních států na evropskou úroveň budou prosazovat referendum
ČSSD a SZ – mají v programech podporu referenda k závažným otázkám
KSČM – navrhla prostřednictvím poslanců návrh zákona o referendu k Lisabonské smlouvě
ODS, ČSSD i SZ své sliby porušily. Lisabonská smlouva byla schválena poslanci a senátory. Mohli jsme se pobavit hysterickou diskuzí mezi členy ODS o katastrofách, které naši zemi neminou, když… schválíme nebo odmítneme. ODS má šanci triumfálně vyhrát volby do Evropského parlamentu, její členové mají na přijetí Lisabonské smlouvy prakticky všechny možné názory a nestydí se to veřejnosti přiznat. Především je třeba pochválit Jana Zahradila za jeho odzbrojující upřímnost, ODS je pro Lisabonskou smlouvu poškozující ČR proto, aby se udržela v ČR u moci. Vida, a pak že všichni politici lžou.
Kdo podporuje Topolánka a ODS, podporuje pokračování ostud a diskreditace pravicové politiky. Koncerty pro Marka Dalíka, pardon pro Mirka Topolánka, mu snad osladí odchod do politického důchodu. Marku s Mirkem, už to stačilo!
