Opravník obecně oblíbených omylů. Přispění V.Klause k pádu vlády ODS neoslabilo, ale (střednědobě velmi) posílilo.
Praktický politický provoz v sobě skrývá začasté paradoxy. To co na první pohled vypadá jednoznačně jedním způsobem bývá často opačné. Pád vlády způsobil souběh dlouhodobého (a zcela legitimního) tlaku socialistů, komunistů a nečekáné aktivní jednoty čtyř neřiditelných exkoaličních poslanců/poslankyň.
Nová situace velmi posílila ODS. Podařilo se jí odstřihnout od neříditelně se potácející vlády, neschopné pro své návrhy nacházet většinu ve sněmovně. Dostala se z defenzivní pozice do volně manévrující koaličně-opoziční strany, těžící z výhod nové situace, která posiluje umělou polarizaci politické scény mezi duopol ČSSD-ODS.
Bez patologické démonizací expředsedy ODS Klause je zřejmé, že:
a) neučinil nic proti pádu vlády, snadno mohl zastavit kandidáty Libertas s.r.o. Schwipla a Tlustého
b) mohl jasně podpořit ponechání padlé vlády přes volby do konce předsednictví EU
c) mohl trvat na politické vládě s viditelnou účastí ODS
Výsledek klausovy politiky je získání sympatií pro Topolánkovu ODS od tradičních podporovatelů menších, liberálních stran. Lidé, kteří by Topolánkovu vládu ostudy, slabosti a korupce nepodpořili, teď veřejně vystupují na její obranu. Je šokující slyšet Havlovce, že budou volit ODS (stranu Dalíka, Jančíka/Praha5, Venclíka/JM, a desítek komunálních šibalů, eurofoba Zahradila, atd.), aby odměnili Topolánka za to, že se postavil Klausovi. Jak si pozorní političtí komentátoři (B.Pečínka) všimli, Topolánek je mužem štěstěny, jak už psal Machiaveli, úspěšný politiky se neobejde bez virtů.
Sen Klause o vyčištění politiky od malých stran je zase blíže realizaci, nesocialistický volič už brzy bude mít na výběr pouze mezi mafiány ovládanou, programově nevypočitatelnou ODS, absencí u voleb nebo hlasem pro radiální protest. Politicky oslabit Klausismus-Zahradilismus znamená vzpomenout si na volitele Klause prezidentem - Topolánkovci, část lidovců a nezávislí starostové.
Václav Klaus se zasloužíl o solidní výsledek Zahradilovi ODS ve volbách do Evropského parlamentu a velké oslabení menších euro-konformních i euro-optimistických stran.
To jsou paradoxy.
