ODS není řešením, ale jeho součástí

ODS dospěla k 18. narozeninám jako vitální politická síla, která sice řeší napjaté vztahy s rodiči, ale nikdo nepochybuje, že si udrží pozici hegemona na pravici.

Slavné rozkročení ODS, ke kterému v roce 1996 zavelel jeden z jejích zakladatelů J.Zieleniec se nekoná. Přestože kritici Topolánkovského vedení perlí ve vymýšlení nálepek „Velká Unie svobody“, „Občanské hnutí č. 2“, apod. Realita je mnohem nudnější. Vše co na ODS kritizují nostalgici začalo dávno za předsednictví Václav Klause. Vnitřní konsezus v ODS se ustavil na mocenské bázi centrum, regiony. Klaus si může dělat v Praze co chce a jednotlivé regionální a komunální partičky si neomezeně vládly (privatizovaly, přihrávaly zakázky) v provinciích. Programové otázky byly vytlačeny na okraj a ve skutečnosti jimi žije jen úzká skupina ideologů (modrých kněží) kolem Centra po politiku (CEP).  

Spor klauSSOvců a topolánkovců o charakter ODS není o větším či menším hájení modrých myšlenkových kořenů, jde jako vždy v ODS o moc. Kdo a jak ji bude realizovat. Topolánek odmítl výsledek voleb v roce 2006, který stejně jako v Něměcku a Rakousku, odsoudil konzervativce a socialisty k velké koalici. Místo toho vytvořil nesocialistický blok stojící na loajalitě Kalouska a Bursíka k jeho osobě.

Dnešní programový základ ODS je zamlžený. Klausismus-Zahradilismus směrem k EU je cynicky zmírněn přiznáním samotného Zahrádky, ODS bude k další integraci v EU kritická jen do té míry, aby ji to neohrozilo (nedostalo do izolace) v možnosti vládnout v ČR. V ekonomických otázkách ODS zastává rétoricky rozumné postoje, ale v praxi jde o politiku krok v před, dva zpět. Topolánek umí jeden týden strašit Ruskem, druhý se objímá s přítelem Putinem, třetí šíří konspirační teorie o radosti Kremlu z pádu jeho labilní vlády. Jeden den Topolánek hřímá proti korupci a druhý den drží ochranou ruku nad Veseckou a Dalíkem.

To co je na současné ODS nejděsivější, není její programový posun do pomyslného politického středu. Pohromou je úplné podlehnutí konzervativců korupci politické i ekonomické. Nejde jen o tisíce černých duší rozhodujících o funkcionářích strany i samosprávy a následně o miliónových i miliardových zakázkách. Nerespektování zákonů ze strany prezidenta i ministrů, zasahování do práce policie a justice v nejen do očí bijící kauze „justiční mafie“, se stalo normou. Pokud už se k policii dostane podnět k prošetření kroků funkcionářů ODS (ale i ČSSD) je na 99% odložen. Můžete na Praze 5 najíždět autem na policisty, můžete si na jižní Moravě brát 1% ze stavebních zakázek (cca 60miliónů za rok), nevadí, zůstáváte váženým členem ODS s podporou Béma či Topolánka a v koalici s ČSSD.

Celá česká politika je ve značném pohybu a ODS je součastí tohoto pohybu a často jeho akcelerátorem. Dvojvolby letošního roku politickou scénu pročistí. Nejpravděpodobněji v říjnu zasednou do sněmovny jen ODS, ČSSD a KSČM. První krok budou červnové volby do Evropského parlamentu, každý hlas pro současné sněmovní strany je vyhozený, blokuje ozdravení veřejného života čerstvým vzduchem.

Lídr kandidátky www.Liberalove.cz 

Autor: Milan Hamerský | úterý 21.4.2009 10:37 | karma článku: 10,73 | přečteno: 939x