Nesmrtelný Egon Bondy

Dnes by se dožil osmdesáti let, slavný provokatér, undergroundový básník a filosof, který byl celý život inspirací mladé generaci svou revoltou a vymezováním se vůči společnosti. 

U příležitosti tohoto výročí zorganizovalo včera nakladatelství DharmaGaia v Literární kavárně v Řetězové ulici důstojný vzpomínkový večer, kde představilo vydané knihy z pozůstalosti: filosofické dílo „Příběh o příběhu“ a výběr z básnického díla „Ve všední den i v neděli…“

 Bondovo filosofii a poezii představil jedinečným způsobem editor Martin Machovec čtením vybraných ukázek.  Mluvené slovo bylo doprovázeno záznamem Bondyho svérázného zpěvu,  na závěr jsme si mohli připomenout Bondyho „in natura“ v krátkých dokumentárních záběrech.

 Protože toho bylo o životě a díle Egona Bondyho napsáno hodně a veškeré informace jsou dostupné, dovolím si na jeho počest ocitovat příspěvek z nahodile otevřené strany 60 z knihy „Příběh o příběhu“ k aktuální společenské diskusi o vědě:

 „....Současná věda (všechny její obory) přináší tak bohatý soubor dat, že popis skutečnosti, který získáváme, přestává být dostatečně koherentní a připomíná roztříštěné zrcadlo. Jednotlivé vědy často s obtížemi hledají možnost jak sloučit svoje výsledky, případně nedostatek souvislostí bagatelizují a raději o něm pomlčí. Pravidla, jež platí v oblasti elementárních částic, jsou jiná než ta, která platí v molekulární genetice nebo ve společenských vědách. Ani v jednom z vědních oborů dnes již neplatí jak absolutizovaný výklad kauzální, tak teleologický, tak dialektický, a není zatím nikde ani náznak toho, že by se objevoval nějaký, všemi vědami akceptovatelný a ve všech vědách aplikovatelný základní výklad nový. (I odtud nepochybně pramení ony tendence neognostického charakteru.) I kdybychom chtěli jednotící výklad hledat v oboru teorie informací, tak vzhledem k podobě, v níž se zatím tato teorie nachází, můžeme opět jen konstatovat, že informace v mikro-, makro-, a megasvětě se chovají způsobem, jenž není stejný, a toto zjištění by nás mělo vést k úvaze, že se zřejmě ocitáme v situaci, kdy bude třeba být výhledově připraven na to, že budeme nuceni ve vědě opustit celou řadu zatím tradičních a pevných východisek.“

 A něco poezie ze sbírky „The Plastic People of the Universe“ z let 1971-1982:

 Ten blbý mýtus o lidu –

 ten blbý lid!

 Hovňousi s neutíranou prdelí

 zlá zvířata

 odporné krysy

 apriorně nenávistní ke vší kultuře

 bahno

 fašouni

 establišmenťáci

 televizní dobytek

 slavná dělnická třída

 nejhorší utlačovatelé

 rdousiči svobody

 ďáblovo hovno

 prd ontologična –

 vládci vesmíru

 A kdo je takovými udělal?

 Komunistická strana fašistického režimu

 Egon Bondy, Ve všední den i v neděli… Výbor z básnického díla 1950-1994, DharmaGaia, Praha 2009

 Egon Bondy, Příběh o příběhu, Texty z pozůstalosti I, DharmaGaia, Praha 2009