Ach, ta kamarádka!

Také se vám stalo, že přijdete se svým partnerem na návštěvu k letité kamarádce a ta s ním začne - bez ohledu na naše kamarádství - otevřeně flirtovat?

On reaguje, neboť je polichocen zájmem o své nevykastrované mužství, zatímco já se cítím zcela nepatřičně, nevím, co dělat, co říkat, jak se chovat, odcházím tedy na záchod, kde setrvávám tak dlouho, jak to jenom jde, abych nemusela svědčit a čelit mně osobně nepříjemné situaci.

Po návratu se tvářím společensky a zdvořile, byla jsem vychovaná, abych seděla v koutě, kde mě najdou, bude-li potřeba; nežárlím, nedělám scény; dokonce při loučení pozvu kamarádku k návštěvě, což s radostí přijímá, téměř padajíc přes zábradlí, kdy se neloučí se mnou, ale s mužem, který pod schody chytá vysílané jiskry. Já si začínám představovat, že zatímco budu v práci, oni budou cukrovat.

Měla bych asi být přejícnější, příroda si nedá poroučet a živočišné pudy ovládají homo sapiens i přes fakt, že příroda je civilizací a kulturou zatlačená do defenzívy. Přes všechna desatera nemůže magnetickou přitažlivost pohlavních pólů nic zabrzdit. Že by třeba žena solidarizovala se ženou,  je ideální a idealistická představa. Kolegyně v práci mi vyprávěla, jak její nejlepší kamarádka spala s s jejím manželem, se kterým měla dvě malé děti (kolegyně, ne kamarádka). Když začala tušit, že se něco děje a optala se, tak oba zatloukali, dokud on nepožádal o rozvod.

Kdysi se říkalo, že „co je v domě, není pro mě“, což byla aspoň verbální snaha o nepodléhání pokušení, které se nabízí v nejužších vztazích. I tak se kázala voda a pilo víno, když se porozhlédnu jen po svém okolí, vidím svět jako jednu velkou postel, ve které se postupně vystřídá v milostných hrátkách kde kdo s kde kterou.

Něco je - v té naší kulturně-civilizační rovině vztahů mužů a žen špatně nastavené. Před časem jsem řešila, co by ženy chtěly, kdyby mohly, jejich vizi o trvale udržitelném životě, kterou měla být harmonie mezi mužským a ženským principem, kdy jedním z možných východisek byl i k diskusi navržený filosofický směr s cvičným názvem eko-erotismus. S návrhem je možné se seznámit a diskutovat na: http://www.quovadisfemina.cz/dl/QVF_na_web1.pdf,  str. 200 - 204.  

Nicméně se zdá, že racionální metoda stanovování cílů formou logického rámce není tím nejlepším nástrojem k řešení pudů, emocí a citů.