Spaste duše (Remake)

Hodně jsem váhal. Matlat se v tom dál? … Ony ty nastavované kaše většinou bývají horší, než „pilotní“ díly. (Známe dokonale z thrillerů). Přijde mi ale, že toto téma je dobré ventilovat a ohýbat. Možná stejně často ne-li daleko spíš, než naše občasné notebookové komentáře vnitropolitické situace.

Přišel mi mejl: Srdečně zdravím, a hned Vám musím vyprat kožich. Prokazujete nám "teplým" službu mírně medvědí - jak jste přišel na to, že teplí jsou, nechtějí li být nekošerní vůči svým partnerům, odsouzeni bezdětnosti? Znám nemálo leseb, které děti mají (namátkou moje partnerka) - a těch cest jak přijít k děcku od těch nejpřírodnějších k těm docela hi-tech je tolik, že nemá cenu, abych se s nimi vypočítávala. Co je na tom nekošer? Pokud vím, tak i „ortodoxní“, pokud jsou neplodní, hledají pomoc na reprodukčních klinikách! A aby ne. Je to zcela legitimní a furt je po šoa co dohánět! V tom se křesťanští ultras od židovských liší  - ti křesťanští asistovanou reprodukci odmítají a nesou svůj kříž , ti druzí ví, že mít rodinu je micva, a tak problém řeší..

------------------oo

K., (nechci být familiérní, takže bez predikátu)

Pojďme si malinko povídat.  Určitě se nám nepodaří „pojmenovat“ všechno, to by chtělo pohovor tváří v tvář, takhle můžeme klopýtat o vzájemné slovníky a tím pádem klást váhu na slůvka, místo abychom si rozuměli i po obsahové stránce.

Především,   blog „Spaste duše“ reagoval zejména na pitomost a bubnování paní Šojbrové. Neb mi přijde stupidní, že mohou-li neregistrovaní, proč by nemohli i registrovaní. Aby to ale nevyznělo jen jako blog pro blog (to já nerad, takových nás tu je…), snažil jsem se probrat minci ze všech možných úhlů a domnívám se, že bylo potřeba maličko naťuknout i tu homosexuální stranu.

Nikomu neupírám touhu po dítěti. Ale touha není úplně vždycky legitimní (rozuměj – ospravedlňující). V Zahrádce u jabloně jsme pro změnu toužili po nesmrtelnosti, a jak to dopadlo?  Sice krásně, ale občas to drhne. Přitom stačilo málo – respekt a tolerance.

Odtud pak platí, že kdo respektuje potřeby dítěte v ústavu a nechce tolerovat, jak málo jsme mu tam schopni poskytnout, měl by mít možnost ho milovat a pomoci mu, bez ohledu na barvu pohlaví. Nicméně  cítím určitý  rozdíl mezi  naplněním téhle touhy a „splněním si touhy“ – ať už  osvojením  anebo  „výrobou“ vlastního potomka v sobě či v partnerce (u leseb), potažmo  v kámošce, bývalé ženě či „ dobrovolné nosičce“ (u gayů) -  dokud jedinec naplno. A i o tom byl ten blog. Teprve potom jsem si dovolil položit otázku, jak moc je ta touha po dítěti legitimní. (A předesílám, sám to nevím!)

Velice se omlouvám, ale srovnání  neplodnost/ homosexualita mi taky pokulhává. I kdyby to byl nakrásně taky dárek – je  neplodnost do jisté míry NEMOC. Zdravý organismus plodný je. Proč na nás přicházejí nemoci, včetně tělesných postižení u „nevinných“ novorozenců – lze řešit jindy.  V okamžiku, kdy ale dáme neplodnost na rovinu s homosexualitou, připouštíme, že homosexualita je taky nemoc.  Pak by bylo dobré ji léčit.

Jestli se nám časem podaří šroubovat se s úspěchem v DNA-šroubovici, a každý, kdo pod tlakem okolí,  anebo právě pro ten smutek po miminu zatouží změnit svoji orientaci – a ono to tou dobou dejme tomu už udělat půjde, takže mu vyhovíme, protože si to zaplatí -  nastane možná chvíle, kdy bude asi zapotřebí dívat se na „nemoc“ homosexuality jinak než dneska.  Ale pořád o tom, zda je to „nemoc“ anebo „dárek“ bude rozhodovat ten dotyčný jedinec.  Ne paní Šojbrová anebo (nedej peklo) další týpci.

Pokud se nepletu, takto se dnešní chirurgie (tedy věda)  snaží pomáhat transsexuálům. Ale prozatím je to jen kosmetická úprava jejich futrálu na duši - a bez  zajištění schopnosti rodit a plodit! Ale snad to jejich duševnímu zdraví pomáhá.  (BTW:   Docela by mne zajímalo, jak  je tomu s možností  osvojení u nich ?? – To by taky leccos signalizovalo. Totiž vytoužený, krapet latentně homofobní, „normální“ glajchšalt většiny.)

Nicméně, až budeme schopni opravovat Přírodu  – možná se stane „nemocí“  jak neplodnost, tak i homosexualita i transsexualita. Prostě se bude míň řezat a víc laserovat, chemizovat, klonovat a opravovat. Pořád to ale budou OPRAVY!!  - My, náboženští fanatici, prostě tak nějak věříme, že  Velkej Šéf zatraceně ví, co dělá.  A  také z tohoto  pohledu ten bloček vzniknul.  Co to „opravování“ v oné době šroubovic  nadělá, uvidíme . Prozatím si v naší bezbřehé malosti dovolujeme nedoporučit těhotenství i docela normálním (žel dědičně zatíženým) hetero-párům a i ony jsou vystaveny nutnosti, nějak to zpracovat. Nějak svou „touhu po dítěti“ řešit.

Že to přesto nakrásně nemoci nejsou a že tedy určité dispozice (anebo indispozice) jsou bytostem prostě dány –  buď Přírodou anebo Nebesy, se domnívám (možná ortodoxně a hloupě) na základě bible. Až za to dostávám mejly, které netřeba komentovat – na rozdíl od Vašeho, který je laskavý, neupaluje, jen klade otázky.

Obě varinaty – tedy homosexualita i neplodnost -  jsou v bibli hojně pojednávány. Zdá se tedy, jakoby s tim BigBoss  tak nějak počítal, když už to tam zmiňuje.  A neuvěřitelně zajímavý je i obraz z talmudu, který „zná“ čtyři typy bytostí mrtvých už zaživa: chudý, malomocný, slepý a bezdětný…  Tam už si ani s DNA nevypomůžeme.

JASNĚ (správná námitka) – bibli sepsali jen lidi a reagovali na to, co bylo okolo nich.  Připustím-li ovšem  tento druh  argumentace, pak nutno od protistrany očekávat, že  naopak přijme právě pro tu „lidskou tradici“ i dosavadní biblickou TRADICI. A ta  prozatím  (a už hezkej pár pátků) zní :  Homosexualita je sexuální orientace – možná důsledek čehosi -  ale je to prozatím NE-NEMOC, zatímco neplodnost je rovněž možná důsledek čehosi, ale prozatím je to NE-ZDRAVí.

A teď už se dostáváme v obou případech (neplodnost i homosexualita) k tomu krásnému,  co jste napsala.  POHNUTKA. Kdo v tom, co se mu přihodilo, dokáže vidět anebo najít svoje naplnění (netvrdím, že je to snadné), žádný „kříž“ nenese. Kdo to jako „dárek“ nepociťuje, ať ten „kříž“, safra, nenese a kouká makat!!  – Sladkej požehnanej totiž miluje akci. Snahu, kreativitu, hi-tech pokusy. (On ovšem zatraceně dobře ví nejen , co dělá, ale i jak to dopadne.)  A protože moc dobře ví, jak „kreativní“ umíme být, sežrat jablko a pak najít tisíce berliček na svědomí : „Já ne, já ne, to Ty, to Ty!“,  dal nám určitá vodítka.  Ta lze odmítnout či respektovat.  Kdo se sám se sebou smíří, a „nese svůj kříž jako svérázný dárek“ – je možná taky naplněnej.  Kdokoli ale poslechne úřad, Šojbrovou anebo svého pastyříka, a nese svůj kříž jako KŘÍŽ a ke všemu nedobrovolně, hřeší proti Nebesům.

Čili abychom si rozuměli.  Nikdy bych si nedovolil  doporučovat anebo „nařizovat“ homosexuálům, aby se smířili s tím, že MUSÍ být povinně bezdětní. Přál bych jim jen, aby se smířili sami se sebou. Aby si sami spočítali, je-li jejich přirozenost darem anebo kletbou. A pak začali jednat. Ovšem vždy a za všech okolností podle oněch „limitů“, které nám BigBoss  nabízí.

A proto tam zazněl i ten motiv košernosti, o který možná bezděky klopýtáme. Neseme totiž odpovědnost širší, než jen za svoje touhy. Proto se ten proslulý rajčatový stromek jmenoval „Strom poznání nejen dobrého“. Tu odpovědnost ale neunesem, jestliže nebudeme košerní stejně tak k sobě, jako k Nebesům a taky k partnerovi. Ještě lépe řečeno : k sobě, nebesům a partnerovi jako celku. Tahle neúprosná košernost pomáhá zřetelně pojmenovat pohnutky. Protože opuštěnejch koťat je u nás na sídlišti po vánocích taky vždycky nějak moc.

Inkriminovaný „pilotní“ blog: http://haidler.blog.idnes.cz/c/124341/Spaste-duse-pred-teplyma.html