Pijo-nýři a pionýři

Já vím na co myslíte. Taky mne to napadlo. Nic neslibuji, ale třeba  se dostaneme i k těm …

Voloďka seděl a míchal čaj. Takovejch  nezvyklejch pohybů, mističek a serepetiček. Ale už jsem se mu tolik nesmál. Včera mi totiž s maličko potutelným úsměvem namíchal cosi - nějaká Dračí sluj,  Zelená královna či co to bylo  – z čeho jsem za chvilku dostal  svrběníčko jako po dobrým špeku. Nejspíš asi ten kus člověka ty své čajíky fakt umí. A při tom „čajení“  jen tak na půl koutku utrousil: „No já zamlada se skinama taky kopal do žlutejch a do topinek…“

„A teď?“, zajímá mne.

„Jak říkám, zamlada…“, a přelil čaj z jedný misky do druhý.

Obrovskej udělanej a vyklidněnej kus člověka, na pidistolečku před sebou bílej porcelán podle mýho soudu (teda vlastně až do tý včerejší  Dračí královny) nádobí totálně přebytečné, vždyť stačí zalejt a basta, a ono to taky kopalo do lidí? Nepředstavitelné !! Ale  přeci by mi nekecal…  Zamlada, zamlada… On ten Foglar asi nebyl blbej. Zamlada potřebuje každej někam patřit. A sám si  už dost dobře nevzpomínám, komu jsem nadržoval víc, jestli Šípákům anebo Bratrstvu. Beztak to byli všechno pionýři.

Tenhle obraz  - Voloďu a Foglara - mívám před očima vždycky, když se neonky chystají někudy pochodovat. Ona  totiž valná většina těchle pěšáčků (náš táta říká pimpslíků) je většinou taky právě ve fázi „zamlada“. S vypětím všech sil se snaží zamaskovat svoje beďáry a možná i další bolístky tvrďáckým Kameraden-Blickem a kdovíproč si krabatí svá pionýrská čílka starostmi o osud svých rasově méněcenných nicméně prozatím stále ještě tolerovaných islámských spolubratří.  No vyznej se v tom! Navíc  přes ty jejich kukly toho mnoho poznat není.

Ale jako všem pionýrům i neonkám  stačí šáteček, písnička a průkaz. Možná i nějaký ten odznáček. Nebyli jsme jiní. Že jsou pionýři vlastně ještě děti? No a? . Díky panu Fritzlovi a kuřimským kauzám vám nechci servírovat ty pedofilní obrázky, kde  uslinatý diktátor pozvedá pionýra či pionýrku a tlačí jim jazyk do ucha. Na mundůru nezáleží. Vždycky stejné svinstvo.  Pionýrek je štastný, neb je vyznamenaný. Je konečně vidět!!

Každá  i skautská – družina má taky svá tajemství a žargon.

Přijde mi maličko nefér, proč zrovna neonový pionýr má být v době volného trhu a soutěže upřednostňován. Všichni ostatní, když pochodují anebo skandují, mívají jenom velice mizivou pozornost médií a těžké jízdy. Neonkám se tohoto luxusu dostává. To pak jeden netuší, kdo je větší Fritzl – tedy slizoň, jestli strejda Vandas  nebo strejda Stát. To my, když skautovali, mívali vždycky jen  družinového, oddíl pak svého  rovera a celý lokální klan svého náčelníka. Tři dospělí jedinci. A ne armáda dělající z –  jak jen to říct slušně – z komára velblouda!!

Mrkněte se na hooligans. V mnohém hodně podobní neonovým pionýrům. Ale těm jde především o tu melu – o riot. Těžkým oděncům pak -  o záchranu beztak dost poničených vagónů. Ale takovýho sr*ní se s nima nenadělá. Další úchylnost (daleko horší  než Fritzlovská) je skutečnost, kdy těžce oděný kompars jedné pionýrské skupiny nekošerně zmastí alespoň pionýry Bratrstva,  když už musí chráit ty neonové. Protože i těžce odění  jsou jen odrostlejší pionýři nadupaní v posilce s intenzivní  potřebou „si taky konečně bouchnout“.  On totiž  dav docela elektrizuje!! Z toho by jeden blil a jen to kolotoč vendety roztáčí do spirály. Když na to nemáš, brachu, neoblíkej se těžce.  Vodní dělo bude  asi lepší. Tyhle situace je potřeba ustát především psychicky!!

Dokonce i ve chvíli, kdy se pionýr stane pijo-nýrem se andělé  jen znuděně lechtají křídly v podpaždí. On totiž naprosto každej člověk, dokud nezjistí, o čem ten život je a jak je krátkej, měřívá svou existenci vždycinky metrama piv a hloukou kocoviny. Pravda u jednoho popelníku se řeší jemné předivo pseudo-intelektualismu, u jinejch prostě to, jak hustej je Baník, támhle zas, do který Milady by se dalo vlízt anebo i ten nešťasný “ rádoby“ Nic než národ.  To ještě nemusí být patologické.  Jak se taky chceš  mezi „svejma“  pijo-nýrama prosadit? Přiznej se  smečce, že si ještě hraješ s medvídkem, když všichni mačovsky tvrdí, že už si hrajou s pinďou. A že na tom stojí vesmír! Dokonce ještě u těch popelníků při upocených dupárnách s kérkou svérázné provenience  ten „rádoby“ Nic-než národ neškodí.

Jasně, že člověka zamrazí mejly o tom, že židovský hřbitovy, kterejm se věnuju, jsou pořád nějak poloprázdný a že Dolfa udělal chybu, že na nás zapomněl, anebo výkřik vymatlané tučnice, že by „tý cikánský štětce poslala k vánocům charitativně cyklon B“… To už není tak docela pionýrské. Ale, to máte jako s konopím. Nikdo z nás nedovede přesně určit hranici, kdy se pionýrské „rádoby“ promění  závislost.  Ale i na to je lék. A jasný. Zřetelný lakmus. Jenom je potřeba otevřít komiks, který ušetří nejen hektolitry benzinu za provoz státního  vrtulníku, ale i nebezpečí, že se k přírodě a selskýmu rozumu začnou hlásit i lovci politických bodů.  Tóra učí venkoncem jasně. „Památka spravedlivých  ta je pro všechny požehnáním, ale zlovolníka  vůbec nevzpomínejte.“  To je, s dovolením,  česky!  Ale kdybych to měl přeložit: „Pionýři, takových jako vy tu už bylo...  To se máme poprdět zrovinka z vás?  Třeba časem začnete „čajovat“ stejně zručně jako Voloďka. Tak se tu projděte a hlavně neotravujte.“ Přiměřený zájem (resp. nezájem) všechny pionýry i pijo-nýry spolehlivě vyselektuje. Někdo ke skautům, jinej k čaji.

A ti, kterejm blud z hospody kontaminuje člověčinu, protože konopí už nesačí?  To už jsou pionýři s tvrdým Y. Bez debat.  Ale furt tu je ta vzpomínka, když jsme skautovali. Na obyčejnej pochod  stačili tři dospělí jedinci. Klidně i lehce odění. Jeden  by to vyfotil, druhý nahrál a třetí natočil.  Každej pochod jednou skončí. Pionýři by se vrátili do Stínadel, pijo-nýři k pití a pyjo-nýři by si sedli. A natvrdo.