Gabaj (gabaj cedaka) je slůvko, které při prvním kontaktu s uchem okamžitě vyvolá asociaci „singerovského koloritu“ židovského štetlu. Je to tudíž cosi židovského a motalo se to okolo rabína. Někdy to mělo dokonce svoji vlastní poctivou – na rabinátu nijak nezávislou živnost a především to požívalo poměrné vážnosti…
Kdyby to slůvko (a funkci) překládal latiník napsal by jednoduše „collector“ – sběrač. To už nezní tak vznešeně, ale je to stejně trefné. Hebrejské „gebe“ znamenalo původně mokrou prohlubeň, louži, bažinu a během své cesty civilizací přibralo na sebe i označení cisterny a nádrže. Tedy opět čehosi určeného ke „kolektování“. Dokonce i pohled na symboliku hebrejských znaků toho slůvka (גבא ) a jeho číslených hodnot naznačuje totéž: „Trojka – dvojka- jednotka“ - „hrdlo se zužuje“ – tj. jakýsi trychtýř. Přesto je mezi gabajem a kolektorem jeden obrovský rozdíl. Kolektorem může být dokonce i ten horlivý vdovec, který vám v kostelíku strká omšelý sametový pytlík pod zbožný nos, aby během svatodějné „kolekce“ (rozuměj sbírky) káplo do obecní kasičky o pár fufníků navíc. Ale ten má do gabaje ještě daleko. Mezi gabajem a kolektorem je rozdíl zvíci několika vesmírů. A je jím právě ona všeobecná důvěra těch, kdo mu své groše svěřovali. Jeho vyhlášená „košernost“ a čistota pohnutek.
Naši současní rádoby-gabajim sedli o víkendu ke kalkulačce (proto jim to také tři dny trvalo, než směla armáda v zaplavených oblastech začít operovat), a protože čísla neklamou, došlo jim, že vydáním dluhopisů si už nepomohou. Že by to jen masakrálním způsobem zkomplikovalo už tak dost otřesný deficit. Že se na to tudíž musí od lesa. A obratem ruky je tu mezi námi hanebný neologismus „solidarita suchých s mokrými“. Česky řečeno – solidaritu ( naše volební body) zacáluje občan. Hanebný v tom smyslu, že je na světě dříve de facto přes víkend, aniž by zaznělo k solidaritě jistě potřebné otevřené přiznání – jsme na dně. Kašlali jsme na tu vodu stejně jako vy všichni, ale následky nemusely být tak děsivé,kdybychom se na to kašlání vykašlali a přeci jen něco podnikli!!! Namísto toho je nám servírován odporný nedomyšlený slint o solidaritě.
Brzy se také dozvíme,že za všechno může zákon (ne lidi) a lidi (kteří zákon zneužívají anebo obcházejí), nikdy ale neuslyšíme, proč se včas nečistily břehy podél vod a proč se neprohlubovala koryta uvnitř obydlených lokalit, aby tudy příval mohl prohučet co nejrychleji a s pokud možno minimální tonáží naplavenin. Nedozvíme se to, protože bychom se dozvěděli: „Ono by to stálo peníze, kterých nám bylo líto!“
A tak je teď (kdy finance skutečně solidární inkasuje ADRA a Charita) mnohem strategičtější mluvit o tom, že nás nikoho krabička cigaret a dvě piva měsíčně nepoloží. BigBoss je ovšem (jak známo) milovník paradoxů. Okamžitě se těm kolektorům jejich vlastní slinty vracejí jednoduchou otázkou: „Jste suší a na suchu? Výtečný plán jste vydumali!! Ale je-li to skutečně tak zanedbatelná částka, co kdybyste ji zatím prostě odkrojili z toho, co už jsme vám odvedli?“ Jsou to přeci jen dvě piva a krabička cigaret měsíčně na každého plátce daní. Takže dobré čtyři miliardy i bez dluhopisů. A hlavně na dřevo a potřebným. Hned!
Neočekávám, že je něco takového napadne. Protože solidarita suchých s mokrými, není nic jiného, než kolektorské násilí těch, co jsou (finančně) na suchu páchané, na nás, které ještě lze ždímat. A to – nezlobte se – hanebné je.
Kolektoři to měli vždycky těžké. Lidi je nenáviděli, občas jim nějaký ten lapka natrhl frak a jejich věčné objíždění buď naučilo sedláka schovat dvě krůty do lesa (tehdejší daňový únik) anebo popadnout vidle, jimiž pak každý sociální nepokoj u Chlumce i jinde začínal. Je ale zvláštní, že gabajim tyto problémy neměli. Ne proto, že by židovský sedlák, koželuh či vinopalník byl ve své kostní dřeni nějak ušlechtilejší. Kdepak ty věci !! Ušlechtilejší býval gabaj. Nikdo nikdy nepochyboval, že by se gabajovi poskytnuté prachy zatoulaly jinam. Mokrosuchá solidarita nakonec není v jádru špatná. A rád se s ní – vážení kolektoři – smířím – ale právě proto, že se jedná o solidaritu, vyžaduji za to recipročně gabajský přístup:
1/ Veřejný transparentní účet, na kterém bude každý vámi nesolidárně ždímaný moci sledovat, jak se povodňové finance generují,
2/ kde se také naprosto transparentně na patřičných prolinkách dozví o chystaných tendrech, s možností je včas a věcně komentovat
3/ kde budeme znát cílové (tedy stropní částky) připravovaných protipovodňových opatření, samotná opatření a datum jejich realizace
4/ kam budou rovněž transparentně plynout i obligatorní příspěvky státu (Protože neříkejte, že jako stát ze zbytku fiskálních přínosů nepočítá s tím, že nějaká opatení na ochranu svých poddaných neplánuje!!)
5/ a kam budeme moci – bude-li solidarita vyšší než dvě piva a Startky – moci přispět se stejnou důvěrou, jako přispíváme těm, kteří naši důvěru neztratili.
Nejste-li toho, páni kolektoři, schopni, nemyslíte to gabajsky, a já udělám všechno pro to, abych si těch vašich nesolidárně vydojených 1200,= CZK ročně z netransparentního státu saturoval nějakým tím švejkovským únikem. Solidaritu nenařídíš – ale můžeš ji vybudovat. Na gabajství tj na otevřenosti a na důvěře.
Je-li libo ještě i obrazem : http://www.youtube.com/watch?v=Fw_FlK5Pn_c
