Mrzí mne, že jsem toto téma našel jen v PL, které nevnímám jako korektní tisk, ale protože jsem tu dámu osobně slyšel v telefonátu pro ČT a mluvila velice věcně, zasvěceně a bez emocí, sdílím sem. Celý článek doporučuji ZDE.
Především tato pasáž - cituji:"Podle ní se Italové rozdělili na dva tábory. Jedni jsou pro přijímání uprchlíků, druzí jsou proti. „Začíná to vřít i na sociálních sítích. Přátelé mezi sebou se hádají a ruší kontakty, protože tohle téma začalo být opravdu hodně delikátní,“ prohlásila Skokanová (předsedkyně společnosti Češky v Itálii)." je přesně to, co děje i nám zde.
Jako by nestačilo, že naši zemi rozděluje proradný prezident, EET a pravolevá polarita.
Tříštíme své síly nyní na tématu ekonomičtí/váleční běženci a islám.
Hádáme se, osočujeme z nechápavosti až tuposti, nepřiměřené sentimentální tolerance a nelidskosti, dokonce z potlačování víry a militantní náboženskosti.
Budeme se také vyhazovat z přátel, blokovat, přestaneme se mít rádi, stýkat se se svými přáteli?
To téma je natolik ožehavé, že logicky vzbuzuje vášně, netrpělivost, nervozitu a obě strany patrně chtějí zachraňovat svou zem, či národ - jiným způsobem. A ty dva způsoby jdou přímo prosti sobě.
Nikdo to nerozsoudí, nikdo nemá patent na rozum. Nedozvíme se dopředu, jak to dopadne při té které verzi řešení.
Pokusme se tedy obejít se bez osobních animozit. Mluvme o problému a ne o osobě odpůrce v diskusi. Je to těžké, protože se navzájem svými názory iritujeme, ale pokud toto neustojíme - dopadnou některá naše přátelství špatně.
Snažím se o to také a věřte, že často skřípu zuby, ale silou vůle se snažím zachovat chladnou hlavu z důvodů popsaných výše.
Lépe, než se vzájemně urážet, je (myslím) nediskutovat vůbec.
Toto platí především mezi přáteli, ale myslím, že lze aplikovat i na diskuse s lidmi neznámými, protože si sice můžeme zchladit žáhu, ale asi nepomůžeme ničemu. Ale to je obecný problém diskusí, který úplně asi udržet v mantinelech nelze.
Zvlášť v případě, že člověk narazí na "mantinela" - ze svého úhlu pohledu.
