Samochvála Sobotky Bohuslava vševědoucího a svatého.

Dnes jsem cestou z Prahy poslouchal v autě pořad „20 minut Frekvence 1“, který moderuje Martin Veselovský. Hostem byl soudruh Bohuslav Sobotka (pardon-vlastně bratr) a tématem aktuální „Doktorská odyssea“.  

Lékaři, pojišťovny a ministr včetně lékařské komory se dostali slepé uličky a patové situace. Zdá se, že nikdo nemá už kam ustupovat a je to skutečně složité.

Dívám se na to nestranně a zaujatý mohu být jen jako potenciální pacient.

Nikomu nefandím, nikomu nestraním, chápu obě strany a v jejich kůži bych být nechtěl.

Ale Bohuslav Sobotka hlava pomazaná, ví jak na to.

Když dostane otázku, jak by nastalou situaci řešil, tak moudře pronese, že by jednal.

Obě strany jednají už týdny, a i když občas dojde k posunu, tak výsledek není.

Každá druhá věta Sobotkova začíná:“Já, jako sociální demokrat…“.

To je zvláštní, jak se každý něčím zaštiťuje a uvozuje svou osobu, coby článek systému. Nikdo nemluví sám za sebe?

Já jako primátor, já jako starosta, já jako …

Když dostane úřadující a za znovuzvolení se modlící předseda sociální demokracie otázku, začne se sebechválou. Naučené fráze o tom, že jde přece o pacienty (lékaři, politici, odboráři, ekonomové, všichni se ohánějí pacienty, což je logické, ale jaksi to momentálně moc nemá váhu) a že neschopný ministr neumí najít více miliard.

Pan Sobotka by zřejmě otevřel šuple a s nonšalantně znuděným výrazem by je vyskládal na svůj čistý stůl.

Celých dvacet minut poctivě využil na chválení své osoby (a trochu taky strany) a nedal se přerušit, ani když se několikrát poměrně trapně opakoval.

Pan Veselovský je dost zdatný redaktor a spíkr, ale soudruh Sobotka se nedal vyrušit a mluvil přes něho neomaleně, protože tak ho to na rétorickém školení naučili.

Tam se asi učí leccos, jen slušnost ne.

Byl jsem znechucen už po pár minutách pořadu, protože bylo jasné, že kromě poplácávání vlastního ramene pan Sobotka opět nepředvede vůbec nic.

Fráze plné klišé bez špetky vtipu, inteligence, nebo aspoň náznaku hodnotné informace pronášené nezajímavým hlasem člověka beze stopy charismatu-to je věru těžké sousto do auta, ale vydržel jsem do konce, abych si dokázal, že něco vydržím.

Neměl jsem to dělat.

Bylo to zbytečné jako celý pořad.

Je fakt, že druhý kandidát na předsedu SocDem (bratr Hašek) je z podobného těsta.

Pouze ambice na slušné koryto zabalené do balastu řečí o kvalitní opozici (a jednou zase vládnoucí straně) poslouchat od člověka, který na mne působí jako bazilišek-to prostě taky nemusím a tak neposlouchám.

Ale je fakt, že je mi jedno, kdo z nich do koryta ulehne a taky je fakt, že ať to bude jeden, či druhý, tak v obou případech takového předsedu sociálně demokratickým voličům a hlavně spolustraníkům z duše upřímně přeju.

Kde nic není, ani smrt nebere.