No konečně někdo dostal rozum a upustí trochu tlaku přeplněným věznicím a soudním síním. Pan prezident správně trefil ten okamžik, kdy státotvorně udělil definitivní pardon spoustě kriminálníků a vyšetřovaných.
Mimo jiné mine trest Chvalovského, vyšetřované v kauze H-Systém, Trpišovského…
Práce tisíců policistů, vyšetřovatelů a soudců je najednou fuč, ale jako kompenzaci budeme mít na ulicích zpátky tisíce zlodějů, podvodníků, násilníků a dalších darebáků, takže se můžeme těšit na vykradená auta, domy, obchody a další fajn kratochvíle.
Amnestie se podle odhadů může týkat až 7000 stíhaných a odsouzených.
Kolik peněz asi tak stálo jejich vypátrání, zatčení, vazební odpočinek, vyšetřování, souzení, obhajování, odvolávání, donucení k nástupu trestu…kolik to stálo telefonátů, papírů, hodin práce, jízd autem, …?
U víc, než poloviny z nich se ten to kolotoč a útrata bude opakovat a u nás je tak dobrá ekonomická situace, že ty peníze můžeme vyhodit z okna i opakovaně.
Pan prezident si asi najednou chtěl užít ten pocit poloboha, který rozhoduje o cizích životech. Jinak si jeho skvělý nápad neumím vysvětlit, protože byl vždy proti amnestiím.
Leda by to byl poslední možný prostředek jak se odvděčit dělníkům černé práce, či splacení dluhů různým za různé službičky někomu užitečnému.
Někdo by si mohl naivně myslet, že by bylo lepší postarat se o to, aby se nikomu do vězení opravdu nechtělo, ale patrně bude lepší nechat ve věznicích příjemné podmínky, posilovny, televize a odsouzené prostě občas vypustit mezi nás, aby bylo místo i na další čekatele.
Vždy jsem s prezidentem Klausem souhlasil ohledně jeho náhledu na EU, Lisabonskou smlouvu a další evropské tanečky, ale tato amnestie připomíná buď náhlou prudkou a hlubokou amnesii a nebo spíš mnohem prudší aroganci.
Je plivnutím do tváří všech obětí, jejich příbuzných a dalších poškozených, všech policistů a orgánům činných…vždyť to znáte a především všem slušným a bezúhonným občanům této země.
Tak jestli tohle je jeho způsob, jak začít boj proti špatné náladě obyvatelstva (o němž tak procítěně hovořil ve svém posledním projevu), tak tuhle slinu na tváři budeme cítit tím spíš a déle.
To je opravdu skvělý dárek do Nového roku a pěkné rozloučení někoho, kdo mohl být až do konce volebního období považován jakž takž za prezidenta i přes jeho propiskový trapas.
Teď už si ho nějak asi nebudu umět vážit.
Díky za tu lekci!
