- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Pošramocené vztahy jsou těmito silnými slovy často protknuty. Je to opravdu tak? Jsme zrazováni ostatními Jsme zrádci?
Asi každý člověk zažil chvíli, kdy se cítil zhrzený a zatracený, konfrontovaný se situací, která ho doslova rozstřílela na malé kousky. S většinou z nás pak cloumají silné emoce – zármutek a zklamání smíchané se zlobou a někdy i s nenávistí.
Někteří lidé se v této tíživé osobní situaci nerozpakují použít silná slova. Cítí se oprávněni k vyřčení nekompromisního názoru. Někdy se jedná o skutečně závažnou životní záležitost, jindy je konflikt rozžehnut banalitou, třeba neposekanou zahradou. Slova odsouzení pronikají do druhého jako nůž do másla a zradu rázem cítí oba. Příkop, který se v tomto okamžiku vykope, se jen velmi těžko zasypává a často se rány nepodaří vyléčit celé věky.
Je však nekompromisní závěr: „On/ona mě zradil/a!“ skutečně na místě? Co tím o sobě říkáme? Mimo jiné například…
Skutečné důvody však mohou být různé. Společným jmenovatelem pocitu zrady je především naše zranění a neschopnost v danou chvíli vidět věci tak, jak skutečně jsou. V situaci však nejsme sami a jen málokdy je černobílá.
Můžeme z druhého udělat jednostranného viníka a ze sebe nevinnou oběť. Nebo obráceně se z nás stane nechtěný viník, který se bude trýznit a žít v hlubokých pochybnostech, a druhý získá status bezbranné oběti, která však obětí ve skutečnosti nebyla. Nesprávné rozdělení zodpovědnosti a zaměňování rolí je ve zrádném konfliktu velmi běžné. Ať toto dělení a výsledek konfliktu dopadne jakkoliv, spokojenost a zdravé šťastné vztahy ani zítřky to nikomu z nás nepřinese.
K silným obviněním ze zrady nejsnáze dochází v rodině a v partnerství. Někdy vztahy dlouhodobě přetížené vzájemným očekáváním a tichou povinností z čista jasna vybuchnou jako sopka. I přemíra pozitivního přístupu a snaha o „dobré“ vycházení z nesprávných důvodů a nesprávným způsobem může být časovanou rozbuškou k „zrádnému“ vyústění.
Někdy slova o zradě vypadávají z účastníků jako na běžícím pásu a je to pro ně způsob nátlaku na ostatní. V některých rodinách a partnerských vztazích s nedostatečnou komunikací a nízkou vzájemnou podporou a pochopením pak slova o zradě vysloví nejpřekvapivější člen, který dosud nejevil žádné známky viditelné nespokojenosti. Jeho důvody mohou být pro ostatní nepochopitelné a správnost počínání diskutabilní, ale ochota setrvávat v stávajících podmínkách pak u něho nenávratně překročila únosnou mez.
Slova zrady, ač jsou pro aktéry velmi překvapivá, mívají většinou dlouhodobou neviditelnou předehru.
Když prožijeme osobní náročnou situaci novýma očima a dovolíme si ji vnímat také srdcem, vyjdeme posíleni, moudřejší a radostnější. Umíme se sami sebe více zastat, aniž bychom vydávali napospas svoje hranice nebo je překračovali druhým. Zároveň již lépe dokážeme rozpoznat vlastní skryté pokrytectví a strach z něho, který nám dosud bránil přiznat si své omyly, chybné úsudky, nefunkční přežité přístupy a zraňující obvinění. Získáme tím odvahu vnitřní rozpor v sobě laskavě vyřešit. Také mnohem snadněji prokoukneme cizí nesprávné nároky, falešná očekávání, možné manipulace a skryté hrozby. A možná už nikdy více neřekneme nebo dokonce ani nepomyslíme na staré známé zraňující spojení „On/ona mě zradil/a“.
Další články autora |