Pocit bezpečí v pracovních kolektivu a empatie

Je to trochu protimluv.  Jaké místo má empatie v naší kariéře? Jak může ovlivňovat náš pracovní výkon? V práci jsme přece od toho, abychom vytvářeli hodnoty, za které jsme odměněni. A něco tak podivně uchopitelného a neměřitelného jako empatie, do pracovního výkonu zdánlivě nepatří.

Přesto naše (ne)empatická komunikace ovlivňuje nejen naše vztahy, ale i pracovní výsledky. A zdaleka ne pouze jednotlivce, ale často i celého kolektivu.

Představte si dvě krajní situace, které ovlivní náš pocit vnějšího bezpečí. Změní se naše empatické nastavení?

Příklad první: Vnější ohrožení a soudržnost

Jde o hodně. Stabilitu společnosti ohrožuje dravá konkurence. Zatroubíte jako šéf na poplach a sešikujete zaměstnance. Vysvětlíte mimořádné okolnosti a požádáte je o soudržnost.

Výjimečnost situace více než dříve semkne kolektiv. Situace je rozjitřená, lidi jsou nervózní, ale zároveň překvapivě snaživě soudržní. I přes vnější tlak pracovníci mezi sebou mnohem vlídněji komunikují a snaží se vyjít si vstříc a podržet se. Jsou k sobě pozornější, chápavější, ochotnější a empatičtější. Budoucnost společnosti je ohrožena a oni chrání společný cíl a evoluční výhoda empatické komunikace jim v tom pomáhá.

Příklad druhý: Kultura soutěživosti a rivality

Máme mladý ambiciózní kolektiv, ve kterém panuje soutěživost až rivalita. V takovém prostředí nemá empatie mnoho šancí. Většina jednotlivých hráčů ostatní vnímá jako ohrožení svých pozic a na nějaké dětinské ohledy není prostor. I lidé od přírody empatičtí se najednou zatáhnou do sebe a hledí si svého. Pocity a nálady okolí jim nesmí překážet a brzdit jejich výkon.

Když se necítíme v pohodě a bezpečí rázem jsme ostražití a vše vnímáme právě z úhlu pohledu našeho ohrožení. To jak vnímáme rozpoložení druhého je zabarveno naší zvýšenou potřebou ochrany nás samých. Nechceme příliš vědět, co se děje v druhých. Zároveň jejich rozpoložení mnohem hůře dešifrujeme. Snaha a ochota druhému následně pomoci záleží spíše na tom, aby nás to nějak neohrozilo, než na naší ochotě si vzájemně vycházet vstříc a pomáhat.

Výsledky celého kolektivu jsou nahoru dolu. Každý sleduje přednostně svůj osobní cíl.

Bezpečí a empatie

Vytváření pocitu bezpečí v práci z dlouhodobého hlediska jednotlivcům i kolektivu svědčí. Daří se pak mnohem srozumitelněji a empatičtěji komunikovat. Větší vnitřní pohoda jednotlivců umožňuje lepší spolupráci a soustředěnost. Nakonec přináší i lepší pracovní výsledky všech.

Všímejte si, jakou kulturu a vztahy máte ve vašem kolektivu. Cítíte se v bezpečí nebo vnímáte ohrožení? Táhnete za jeden provaz nebo spolu soupeříte?

Jste v pracovním kolektivu sami sebou nebo se držíte zpátky? K čemu používáte vaše empatické schopnosti? Dovolujete si to vůbec? 

Buďte „jen“ pozorní. Nemusíte situaci hned měnit. Nezkoušejte ji ani řídit nebo kontrolovat. To by nepomohlo, získali byste pravděpodobně pravý opak. Jen si pozorně všímejte a zkoušejte si různé situace. Co se stane, když budete naslouchat sobě?