Buk. To je zkratka BITVY U KRESČAKU, KREŠČAKU, Krescaku, Krešcaku... Jak mnohé bitvy se nechvalně proslavily. Přenesme se tedy do roku 1346, a protože i vy máte možná rádi WDYTYA a mutace, nechme se unášet fantazií. Jinak můj (mám modrou knížku) švagr se vrátí za 20000 ne mil, ale minut (asi tak) z Lógaru. Takže následuje až divadelní scénka.
Francouz: ,,Pozor!"
Angličan: ,,Vlevo!" (oba mluví ale francouzsky)
Francouz: ,,Vpravo!" (oba si tedy myslí, že jsou Francouzi a upozorňují se v té řeži na hrozící nebezpečí; upozorňuji, že tohle není Pierre Bezuchov a já ne Tolstoj)
Angličan: ,,Za vámi!" (ale tohle řekl omylem už anglicky)
Francouz (anglicky): ,,Vy nejste Francouz?..."
Angličan (anglicky): ,,Angličan."
Dále anglicky s jedinou výjimkou -
Oba: ,,D ' Angleterre!"
Oba: ,,Terribly!"
Francouz: ,,Já ale jsem rytíř, aspoň založením, a proto mám nápad, zdrhneme, znám terén, jsme mladí, zachráníme se. Rytířství se tu projeví tak, že vás nezabiji. Povedu vás. Vy se vrátíte..."
Angličan: ,,Tak ano, do západní Anglie..."
Francouz: ,,Já tohle taky přežiji, do zimy bude po válce..."
Angličan: ,,Jistě."
Francouz: ,,Jen pozor na toho obra tam:"
Angličan: (mlčí)
Obr to opravdu byl. Zapsal se dezertérům do pamětí. Museli přenocovat, než proklouzli. Bděli. O obrovi, který je mohl zabít nejspíš oba, si vyprávěli potomci obou. Pánové se jmenovali Swift a Rabelais.
PS: O obrech píše Rabelais F. v XVI. století a Swift J. v XVIII. Přiznejme, že Brobdingnag zní francouzsky. Přiznejme, že každý, kdo žije dosud, je výmluvným svědectvím toho, že aspoň na určitý počet procent (vím, další věc jsou pohrobci, ba levobočci) mu nezahynul přímý předek v žádné válce, ani v jedné z nejdelších. Odteď jí konečně říkejme Válka Stošestnáctiletá
