Chválím vás, Klobouky

Jedná se o Klobouky u Brna. Je to město s asi dvěma tisíci obyvateli, z nichž jich hodně znám. Sněží tam ne tak často, jsou malebné a málem jsme tam měli svatbu.

Zrovna před deseti zhruba lety jsem tam přechodně bydlíval, pracoval. Třeba si řeknete, že tam je najít práci těžké, ale bylo to v Diakonii.

Klobouky se vyznačují úchvatnými scenériemi, křivolakými uličkami, svéráznými obyvateli, velkým náměstím, mají dva kostely a kapli. S překvapením tu objevíme gymnázium, disponují Základní uměleckou školou.

Úchvatné zkratky! Okolí! Diváky! Výhled od větrného mlýna! To překvapení nezasvěcených, kterým se najednou městečko s legračním názvem vyloupne při cestování po brněnsko-hodonínské spojnici zprava. Kodrcavými kostkami sjedete ke hřbitovu, kostelu, Betlému a pak se už meze nekladou vašim průzkumům. Už se mi o místě, kde jsem poprvé potkal milou manželku, i hodněkrát zdálo. Město je terasovité a roztodivného tvaru, zase se tam doufám podívám. Objeví se přede mnou najednou, jako to i umí ten větrný mlýn, když se k němu jde. Údolí tvaru obráceného Klobouku, ahoj!!