Diskuse

Princezna Serepecky

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

aadler

8. 6. 2009 19:42
Taky

jsem mel takovou babicku, ktera si  nakrajela krajic chleba na strapecky a pak je nalamala do bileho kafe, a dedecka, ktery po obede rikal, pojd, budeme zakladat na sadlo. To jsme si lehli na kanape a deda usnul, a ja delal, ze spim taky. Jindy mi zpival 'Ticha voda do Dunajka padala" a kreslil inkoustovou tuzkou  ornamenty na drevene kosticky, ktere sam vyrezal. Na predsini visela mizerna cernobila fotografie regimentu z prvni svetove valky, dedecek tam byl a mel mocne kniry jako mroz. Jednou jsem tam prijel stopem ve tri hodiny rano, a babicka rikala, vzdyt ja tu nic nemam, co bych ti dala k jidlu (ani ji nenapadlo, ze v takovou hodinu se neslusi cloveka budit). Rodice jsem mel taky, ale (JA VIM, JAK TO "ALE" HROZNE VYPADA) nejak se jim nepodarilo vytvorit takovou oazu jistoty a klidu,jakou babicka s dedeckem vytvorili asi proste tim, ze netvorili nic, proste uz takovi byli a nestarali se o to, jaci jsou.

Povidal mi jednou jeden, (mimochodem se to dost shoduje s jednim sociologem)

0 0
možnosti
zavřít

aadler

8. 6. 2009 19:58
Re: Taky

ze cely problem vychovy deti je v tom, ze driv synek videl, jak otec okovava kone, ora pole, sklizi urodu, a kdyz v hospode  naznaci, ze neco rekne, vsichni zmlknou a cekaji, co rekne, protoze vedi, ze nebude kecat do vetru, protoze je to vazeny a zkuseny clovek, ktery mnoho vi a umi obstarat hospodarstvi a uzivit rodinu.. Ditko dnesnich casu to vidi jinak. Tatinek rano vyleti z postele, kamsi zmizi a vrati se vecer, unaveny a nas*any, a na nejake deti nema naladu. Zatimco  driv si chlapecek okouzlene predstavoval, ze jednou bude jako tata, chlapecek dnesnich dnu si rika, a ted nejaka skola a pak jako bejt dospelej, mam ja to zapotrebi? A misto toho si radsi hodi nejakou tu skoro dusevni skoro poruchu, kterou mu skoro kdekdo ochotne oddiagnostikuje. A ted se musim podivat na google, protoze si nemuzu vzpomenout, jak se jmenoval ten sociolog, co neco podobneho napsal, vim skoro jiste, ze se jmenoval od T

0 0
možnosti
zavřít

wandering star

21. 5. 2009 7:54
Jo, to je ta ničím nepodmíněná láska,

kterou nám po zbytek života už nikdo nedá.

0 0
možnosti
zavřít

Lenka Leon

20. 5. 2009 5:19
Jo, jo...

Moje detstvi = moje bajecna babicka. Naprosto jste trefila hrebik na hlavicku. Taky si nekdy rikam, ze co bych dala za to, kdybych s ni mohla stravit zase jedno odpoledne... byly bychom zalezly pod perinou a ona by mi cetla pohadky.

0 0
možnosti
zavřít

Jiittkkaa

21. 5. 2009 7:32
Re: Jo, jo...

To dětství uteče jako voda a pak už žádný pohádky, jenom tvrdá realita, bodejď by se nám nestýskalo;-)JG

0 0
možnosti
zavřít

Jiittkkaa

19. 5. 2009 19:58
Děkuji všem za příspěvky

v dnešní diskuzi a přeji hezký večer:-)JG

0 0
možnosti
zavřít

Ygrain

19. 5. 2009 13:05
prarodiče v důchodu

Mít dítě v pozdějším věku má tu výhodu, že moji rodiče jsou už také v důchodě :-).  Škoda jen, že babička někdy skřípe zuby a někdy má na krajíčku, když se dědeček rozplývá nad mým synem a těší se na dědečkovské povinnosti - když jsem byla malá já, neměl  čas si se mnou hrát.

0 0
možnosti
zavřít

Jiittkkaa

19. 5. 2009 13:19
Re: prarodiče v důchodu

Někdy to takhle vyjde, když přijdou naopak děti později, záleží samozřejmě i na tom, kdy jste se rodičům narodila Vy. Každopádně tak jak píšete - to je skvělé, jednou budou mít Vaše děti krásné vzpomínky.:-)JG

0 0
možnosti
zavřít

JNP

19. 5. 2009 12:43
...

R^

0 0
možnosti
zavřít

Andrea Jamborová

19. 5. 2009 12:12
Moc pěkné

Jsem ráda, že ti moji karhánci tohle zažívali a zažívají. Stejně jako kdysi já.:-)V

0 0
možnosti
zavřít

venouš

19. 5. 2009 11:16
Bravo, paní Jitko!

Mluvíte mi z duše! Měl jsem podobné prarodiče a podobné dětství. Teď je mi teprve 70, tak se snažím svým vnoučatům (máme jich 5) vrátit to, co mi moji prarodiče dali. Díky, paní Jitko! ;-D

0 0
možnosti
zavřít

zuzanaklt

19. 5. 2009 10:42
Dobrý den,

máme 6 vnoučat ve věku 17,14,9,8,6 a 5let.Pravda,že nejvíc si užíváme dvě slečny,které bydlí s námi v domě,ale s těmi dalšími jsme často na telefonu.Samozřejmě se vídáme,ale bohužel ne tak často.No a s tou 6letou si užíváme-chodí se mnou na dlouhé procházky se psem,teď naložíme kolo a jedeme sportovat-já na kolečkové brusle,jezdíme plavat a tak si užíváme.Ráda bych byla víc i s ostatnimi,ale jsou daleko.No,nějak jsem se rozepsala,napsala jste to moc hezky,přeji krásné dny všem.Zuzana

0 0
možnosti
zavřít

oId fashioned Vince III..

19. 5. 2009 10:12
hluboká pravda,

krásně popsaná:-)R^

0 0
možnosti
zavřít

Jitka Gotterová

  • Počet článků 169
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 4466x
Co na srdci, to na jazyku, neboli huba nevymáchaná. Na tomto blogu publikuji pouze svoje vlastní názory,pocity a postřehy, které nemusí být totožné s těmi vašimi.Každý zkrátka vnímáme svět kolem nás po svém. To, že mají lidé rozdílné názory neznamená, že se nemohou respektovat. Kliknutím na fotografii či jméno nad ní se zobrazí další články autora. Moje knihy TAK JDE ŽIVOT, LIDÉ JSOU RŮZNÍ, KRASOTINKY VE SVĚTĚ DUCHŮ a MANTINELY (k jejichž napsání mne inspirovaly osobní zážitky ve velkoobchodu MAKRO) lze objednat na knihy.gotterova@seznam.cz, http://www.stahuj-knihy.cz/,http://knihy.abz.cz/ a nově také v Kanadě a USA www.czech-books.com

Seznam rubrik

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Oblíbené stránky

Oblíbené blogy

Nepřehlédněte