Na výraz „diskriminace Romů” začínám mít těžkou alergii.
Pracuji jako vedoucí v jednom marketu a denně se dostávám do konfliktu s lidmi, kteří se pokusí nezaplatit za zboží, jinými slovy kradou jako straky. Kradou Cikáni i bílí, procentuálně vyjádřeno cca 90% ku 10%.
Přiznávám, že na základě této statistiky je při vstupu Cikánů personál okamžitě ostražitější.
V pátek před Velikonocemi se do obchodu nahrnuli dva Cikáni, a hned po příchodu se rozdělili. Jednoho z nich po prodejně automaticky doprovázel člen naší ochranky, přičemž dotyčný začal křičet: „Já jsem jenom Cikán, já nejsem zloděj. Tohle je diskriminace,” načež upoutal pozornost většiny ostatních zákazníků.
Vyměkla jsem, a nařídila členu ochranky, aby ho nedoprovázel, byl velký fofr a já neměla zrovna chuť řešit opět jakési obvinění z rasismu.
O chvíli později se „jenom Cikán” protáhl kolem platících zákazníků u pokladny se slovy: „Já nic nemám,” a zatím, co se z něj sypaly Redbuly uháněl k východu s bundou napěchovanou zbožím k prasknutí.
Pokladní za ním vyběhla, načež u dveří byla knokautována jednou dobře mířenou ránou do obličeje. Pronásledovala jsem ho až na parkoviště, abych si zapsala číslo SPZ auta, které bylo šikovně postaveno hned u výjezdu z parkoviště, a než jsem se stačila rozkoukat, srazil mě ten hodný Cikán autem. Naprosto úmyslně se mě pokusil přejet.Velikonoční svátky jsem si užila s rukou v sádře a jsem celkem ráda, že jsem na živu.
Onehdá nechala kolegyně jednu Cikánku vyndat z tašky všechno nakradené zboží, což diskriminovaná žena okomentovala slovy: „Aby tě rakovina sežrala, svině!“ A to jsem si tenkrát myslela, že ničeho horšího už se snad dočkat nemůžeme.
Nejvíc mě ale stejně dostane, když se prostorem, jež je určen pro průjezd nákupního vozíku, prosmýknou tři až čtyři roztomilá Cikánčátka, popadnou z regálu dva kartony drahého kafe, a než stačíte zareagovat, jsou stejnou cestou venku, kde se rozeběhnou každé jiným směrem.
Když to pak za těma malýma zmetkama dofuníte k východu, začnou na vás pokřikovat dvě diskriminované ženy s kočárkem, že co vám ty chudáci malé děti udělály, že jste je vyhnali z toho kšéftu.
Náš zaměstnavatel samozřejmě nechce, abychom riskovali své životy, a máme prý to těm Cikánům raději nechat.
Jenomže já zodpovídám za inventury, a nejenom proto, že chci pro své lidi prémie za dobré výsledky a za jejich tvrdou práci, ale také z principu jim to nechat nehodlám.
Kde to sakra jsme, abychom nechali Cikány nakupovat bez placení z obavy o nařčení z rasismu a diskriminace či z obavy o vlastní život?
Samotní politici namísto toho, aby přitvrdili, ať už v otázce trestní odpovědnosti, tak v otázce sociálního zajištění problémových nepřizpůsobivých občanů, jdou těmto takzvaně na ruku.
Napříč celým politickým spektrem se nenajde nikdo (snad až na pana Čunka, který však neměl dostatečný morální kredit na to, aby věc dotáhl do konce), kdo by se odvážil pojmenovat tuto problematiku pravými jmény, z obavy, aby nebyl obviněn z rasismu, čehož by dozajista dokázala využít jiná politická strana v předvolební kampani.
A tak namísto toho, aby si politické strany uvědomily, jak zásadním problémem pro společnost se nepřizpůsobiví občané stávají, a jak nám všem tyto problémy začínají přerůstat přes hlavu a táhly za jeden provaz, si všichni politici hájí ta svá korýtka a předhánějí se, kdo vytvoří Cikánům co nejlepší podmínky, aby mohli pokračovat ve svém dosavadním způsobu života.
Naprosto v šoku jsem byla, když jistá poslankyně hovořila o tom, že se jistá strana bude snažit prosadit návrh, aby na čtvrté a každé další dítě dostala rodina 30.000,-Kč. Toto není podpora rodin s dětmi, protože průměrná rodina má dvě až tři děti, ale jsou to právě nepřizpůsobiví občané, kteří si pořizují jedno dítě za druhým, aby tak mohly plně využívat sociálního systému a nemuseli pracovat.
Jenom politická strana plná hlupáků může chtít rozdávat z peněz, které stát nemá, namísto toho, aby přiměla lidi k odpovědnosti. K odpovědnosti za své vlastní činy, k odpovědnosti vůči svým vlastním dětem (pořídím si jen tolik dětí, kolik jsem schopna uživit a vychovat z nich slušné lidi), k odpovědnosti vůči státu.
Cikáni se budou cítit diskriminováni do té doby, dokud si oni sami ve své komunitě nezjednají pořádek. Dokud ti slušní diskriminovaní nepřijdou na to, jak ovlivnit samotné myšlení těch ostatních Cikánů, aby si uvědomili, že prací je člověk živ, nikoli závislostí na sociálních dávkách, odnaučili je krást, naučili je pořádku, čistotě a základům dobrých mravů.
Kam až to chce naše společnost dotáhnout, budeme-li se bát otevřeně pojmenovat problémy pravými jmény, vyjádřit svůj vlastní názor, či bránit svůj vlastní majetek?
Kam až to chceme dotáhnout dáme-li jim vše, o co si řeknout (počínaje zbožím v obchodech, odpustíme-li jim dluhy, vybydlené byty vyměníme za nové, zvýšíme sociální dávky, jejich krádeže jsou v současné době de facto nepostižitelné) ze strachu z nařčení z rasismu?
Jak dlouho se ještě necháme vydírat?
Jak dlouho ještě se budou politici bát udělat nepopulární, leč zásadní rozhodnutí v otázce nepřizpůsobivých spoluobčanů?
Možná do té doby, než dostane pěstí do obličeje samotný zákonodárce a ne jenom obyčejná prodavačka?
Pohnuly by se ledy, kdyby se ten diskriminovaný „jenom Cikán” pokusil na místo obyčejné vedoucí marketu přejet autem samotného premiéra či nějakého ministra?
Ještě do nedavna jsem bojovala otevřeně proti paušalizaci, nikdy jsem neházela Cikány do jednoho pytle a vždy jsem k nim byla slušná a vstřícná (jedna Cikánka u nás pracuje, jako prodavačka a je naprosto bezproblémová). Je mi jasné, že ta hrstka slušných Cikánů to má v životě velmi těžké, ale kdo nemá.
Pravdou ovšem je, že to, co z toho pytle leze začíná být životu nebezpečné.
A pokud si tohle všechno politici zavčasu neuvědomí, nesežere nás rakovina, ale Cikáni.
Poznámka autorky: Trvám na tom, že tento článek není rasisticky motivovaný, je jenom smutným konstatováním reality.
Nebuďme rasisté, ale buďme realisté.
Jitka Gotterová
Jitka Gotterová
Chudé Vánoce ?

Každou chvíli narazím na internetu na nějaký článek, který vypráví, jak si hlavně samoživitelky a další sociálně slabší rodiny ztěžují, že nemají ani na dárky pro děti a pro své blízké. Já to vidím jako příležitost upravit hodnoty
Jitka Gotterová
Jak vám pracovní úraz může změnit život

Co je u nás v Čechách možné a jak je u nás postaráno o nemohoucí lidi, kteří celý život pracují a přispívají do systému a následně očekávají, že se o ně stát postará alespoň po dobu, než se zotaví po pracovním úrazu.
Jitka Gotterová
Roušky, respirátory a cosi shnilého mezi lidem českým

Se zájmem jsem si přečetla článek blogerky Dáši Stárkové s názvem Kam se poděla ohleduplnost aneb v roušce exotem , kde autorka lidu českému vytýká neohleduplnost, bezohlednost, nezodpovědnost ba doslova prohnilost ........
Jitka Gotterová
Jsem spokojená a vděčná Bohu

Myslím to vážně. Velmi mě zaujal článek s názvem Jak vypadá skutečná bída v němž se autor zamýšlí nad nářky lidí nad dnešní nelehkou situací a vyvozuje závěry, že nikdo z těch uřvanců nemá ani potuchy, co je to skutečná bída.
Jitka Gotterová
Diagnóza zní jasně a nesmlouvavě - Troll

Nedávno pan doktor Tomáš Vodvářka publikoval na iDnesu svůj článek psaný pro blogosféru s názvem Kde končí svoboda slova? Musela jsem se nad položenou otázkou pousmát, protože mě ihned napadla odpověď: "No přeci na iDnesu."
Další články autora |
„Dálnicí nás úplně odřízli.“ V obcích kolem nově otevřené D4 krachují podniky
Premium V prosinci nově otevřený úsek dálnice D4 odklonil tranzit přes obce, místní teď trápí úpadek jejich...
Lékař si nevypnul kameru. Uspokojování od sestry „viděla“ i hlava republiky
Nechtěnými svědky intimních chvilek uznávaného lékaře a zdravotní sestry se v ruském Dagestánu...
Tři mladí zemřeli při srážce aut u Opavy, jeden z nich předjížděl dvoustovkou
Srážka tří vozidel na severním obchvatu Opavy si ve středu večer vyžádala tři lidské životy....
„Slovenské moře“ vysychá. Lodě dosedly na dno, rybáři bědují. A v Tatrách hoří
Premium Od našich zpravodajů na Slovensku Liptovská Mara je co do objemu vody největší přehrada na Slovensku, letošní zimu je ale zaplněna na...
Policie pátrá po identitě ženy oběšené na dětském hřišti, zveřejnila její fotku
Policie pátrá po totožnosti ženy, která se na začátku letošního ledna oběsila na dětském hřišti v...
Snad nebudu muset prodat ledvinu, reaguje senátorka Šípová po Pavlově vetu
Četné reakce politiků vyvolal prezident Pavel vetováním návrhu vlády na zvýšení platů vrcholných...
Rubio a Lavrov jednají v Rijádu o válce na Ukrajině, bez zástupců Kyjeva
V saúdském Rijádu začaly rozhovory mezi zástupci Spojených států a Ruska o ukončení války na...
Emoce a další petice. Každá varianta obchvatu Brodu má své zaryté odpůrce
Najít ideální trasu jihozápadního obchvatu Havlíčkova Brodu nelze. Zvolena bude ta, kterou určí...
Na D1 u Ostravy se srazilo šest kamionů, do nemocnice převáželi čtyři zraněné
Nehoda šesti nákladních vozidel uzavřela v pondělí dálnici D1 ve směru z Ostravy na Olomouc. Stala...
- Počet článků 169
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4306x
Seznam rubrik
- Veselé příhody z práce
- Moje knihy
- Muž a žena
- O lidech
- K zamyšlení
- Zábava
- Poezie a próza
- Ukázky z knih
- Osobní
- Nezařazené
Oblíbené články
- Podraz jménem Obama
- Prozrazený dokument skupiny Bilderberg
- Jak dlouho se nechají lidé okrádat
- Pravda o kolosální manipulaci lidstva
- Velké tajemství levicového Schwarzenberga a pravicového Zemana
- Šikana na pracovišti
- Nenechte si ukrást domy a pozemky
- Podobenství o pomluvách
- Majdam - kdo za tím stojí
- Bilderberg 2013
- Nový světový řád bohužel není pitomost
- Zabíjíme již 100 let díky stejným lidem
- Ubráníme se?
- !!!!!!!
- USA chce válku s Ruskem
- Mantinely - z klávesnice čtenáře
- Mantinely - rozhovor
Oblíbené knihy
- Věra Nosálová/ Slunce zapadá na východě
- Libuše Čiháková/ Páchám dobro
- Libuše Čiháková/ Indiskrétnosti
- Doren Virtue/ Andělská terapie
- Miroslav Hrabica/ Co nám tělo říká
- Don Miguel Ruiz/ Čtyři dohody
- Nelson Demille/ Hra pro lvy
- Suzan Wilsonová/ Jestřábí zátoka
- James Thayer/ Dvanáctý stupeň
- Karen Robardsová/ Jezero duchů
- Kristin Hannah/ Na Mystickém jezeře
- B.Traven/ Loď mrtvých
- Honoré De Balzac/ Bratranec Pons
- N.A.Lejkin/ Naši za hranicemi
- N.V. Gogol/Mrtvé duše
- Gunter F. Gross/Profesionál v práci amatér v soukromí
- E.A.Poe/povídky
- Oscar Wilde/Obraz Doriana Graye
- T. Boehmová/Matka z cukru a oceli
- P.Briggs/Měsíční píseň
- P. Briggs/Krevní pouto
- P.Briggs/Železný polibek
- P.Briggs/Zkřížené hnáty
- P.Briggs/Stříbrná relikvie
- P.Briggs/Říční znamení
- I.Andrews/Magie mrtvých
- I.Andrews/Magie krve
- I.Andrews/Magie spaluje
- I.Andrews/Magie útočí
- I.Andrews/Magie zabíjí
- I.B.Singer/Satan v Goraji
- Sylvia Plath/ Pod skleněným zvonem
- Jaroslava Hofmanová/ Láska není minulost
- Og Mandino/ Největší obchodník na světě
- Patricia Briggs/ Spálená mrazem
- Patricia Briggs/ Štvanice
- Patricia Brigs/ Loviště
- Patricia Briggs/ Dvojí spravedlnost
- Štěpánka Bergerová/ Dámský lovecký salón
- Derren Brown/ Magie a manipulace mysli
- Thomas King/Městečko Medicine River
- Barbora Hrůzová/Keltská kletba
- Claire Keeganová/Třetí světlo
- Lenka Teremová/Čarodějka
- G.G.Márquez/Dobrodružství Miguela Littína v Chile
- Milena Augusová/Kameny bolesti
- Martin Goffa/Muž s unavenýma očima
- John Flanagan/Hraničářův učeň
- Delphine Minoui/Dětská nevěsta
- Arnaldur Indridason/Mrazivá noc
- Ethan Canin/Ani králové ani hvězdy
- Barbara Erskin/Vzdálené hlasy
- Barbara Nesvadbová/Přítelkyně
- Madeleine Brent/Prokletí minulosti
- Caroline Slade/ Markéta
- Adolf Branald/ Lazaretní vlak
- Jan Neruda/ O zlatém člověku
- Martin Hattala/ Milenka nejvěrnější
- Martin Hattala/ Plavkyně nejmilejší
Oblíbené stránky
- Moje stránky
- Pravý prostor
- Kde koupit moje knihy
- Obec spisovatelů ČR
- Udělat někomu radost může každý