Ke kartářce ? Ale jo, výsledek je stejně nejistý, jako u kadeřníka.

  Postěžovat si u kartářky je mnohem více neškodné, než si postěžovat u sousedky či kamarádky u kafíčka. Kartářka nás nesoudí, neodsuzuje a když za námi zavře dveře, jsou jí naše problémy ukradené a máme tudíž jistotu, že nám je již zítra nebude pomáhat řešit celá ulice.

   Jednadvacáté století je prý předurčeno k tomu, že se lidé začnou stále více uchylovat k okultním vědám a záležitostem duchovním, čemuž nasvědčuje i skutečnost, že chcete-li se objednat na výklad karet, čtení z ruky či si necháte od profesionálního astrologa zhotovit horoskop (a nemám rozhodně na mysli horoskopy ze stránek bulvárních časopisů), budete čekat až několik týdnů než na vás přijde řada.

   Samozřejmě je v této branži, stejně jako v jiné, na vás, abyste posoudili serióznost nabízených služeb. Někdy se může stát, že máte pocit, že jste narazili na podvodníka a tento ve vás může vyvolat reakci, že si řeknete „ v životě už ke kartářce nejdu, nevěřím tomu."

   Ve skutečnosti jde však o to, aby si člověk uvědomil, proč tuto návštěvu podstoupil a co od ní očekává. Jestliže budete chtít, aby vám karty řekly: „Přesně za měsíc dvacátého listopadu potkáte svého vyvoleného ve výtahu, že na sobě bude mít červený svetr a jmenovat se bude Petr," patrně nebudete spokojeni nikdy a nemá cenu takové návštěvy podnikat a za ušetřené peníze si raději kupte něco pro radost.

   Chápete-li však návštěvu kartářky (ženy se touto činností zabývají častěji) jako možnost sdělit někomu (nezúčastněnému) svoje problémy, starosti, vypovídat se a očekáváte-li, že vám dotyčná osoba pomůže nasměrovat vás tím správným směrem a nastíní vám vaší budoucnost, pak máte šanci být uspokojeni.

   Záměrně říkám: „Máte šanci," protože i zde platí: „Všechno je v lidech" a záleží na tom na koho zrovna narazíte. Každý člověk je jiný a je velmi důležité, aby si vás osoba, na kterou se obrátíte, uměla včas zařadit, zda patříte mezi lidi, kteří chtějí poznat sami sebe a mají skutečný zájem dozvědět se o sobě co nejvíce, včetně kritiky a zda jsou schopni, a zda je to také v jejich prospěch, slyšet i věci nepříjemné, tak zvaně tvrdou realitu (chápu, že tento výraz, ve spojitosti s duchovní činností, může znít, přinejmenším, poněkud divně). Zkrátka musí včas poznat, zda patříte mezi lidi, kteří se s těmito informacemi poperou bez problémů a nebo naopak. Dobrá kartářka by měla být především dobrý psycholog.

   Pokud tomu tak není, zjistíte, že jste nenarazili na toho správného člověka a přirozeně spokojeni nebudete. Někdy se však stane, že i vaše nespokojenost může mít pro váš život veliký význam.

   Když jsem navštívila poprvé kartářku, trvala jsem na tom, že chci slyšet všechno a aby rozhodně nic z toho, co karty ukáží nezamlčela. K této návštěvě jsem se uchýlila, jako většina lidí proto, že jsem se již delší dobu nacházela v tak zvané bezvýchodné situaci a všechny pokusy, jak své problémy vyřešit selhaly. Bylo to v době, kdy jsem ještě bydlela se svým bývalým manželem a jeho přítelkyní v našem domě, kdy jsem se cítila sama, opuštěná a problémy na mě doléhaly tak, že jsem měla pocit, že nemohu ani dýchat.

   Když jsem od kartářky odcházela, byla jsem naplněna vztekem a měla jsem pocit, že jsem víc na dně, než jsem byla kdy předtím. Cestou domů jsem si opakovala její slova" „Svoji bytovou situaci nevyřešíte dřív jak za dva roky" nebo „Svého budoucího muže dávno znáte a je někde blízko vás," což mělo za následek, že jsem následujícího půl roku vybafla na každého sympatického muže, který se kolem mě jenom mihnul „jestli se náhodou neznáme" a nadále jsem bydlela se svým bývalým mužem a jeho přítelkyní, protože jsem věděla, že následující dva roky jiné řešení nehrozí. Naopak jsem si živě představovala, jak vozím v kočáře jejich potomka a jak je vítám, po návratu z kina, slovy: „Vaše holčička už spinká, můžu vám nandat večeři?"

   Ve chvíli, kdy jsem sama sobě přiznala, že začínám být poněkud paranoidní a že se neustále utápím v sebelítosti, řekla jsem si: „A dost, takovou předpověď budoucnosti kategoricky odmítám" a předpověděla jsem si budoucnost jinou: „Já ti dám, že budu bydlet až za dva roky," pomyslela jsem si a začala obíhat banky a psát inzeráty do seznamky.

   Během následujícího čtvrt roku se však můj život změnil od základu,mám nový domov a hodného muže, který má rád moje děti.

   Můj život se změnil, protože já sama opravdu velmi chtěla, přála jsem si, aby se změnil.

   Až po čase jsem si uvědomila, že mě kartářka odhadla správně a že vše, co mi řekla, bylo pro mě jako pořádný kopanec, kterým mě donutila zvednout zadek a něco dělat.

   Evidentně je na každém z nás, jak se získanými informacemi naložíme, ale budoucnost, tu si předpovídáme jenom my, my sami. Je jenom na nás, jaký život prožijeme.

                                                                                              Jitka Gotterová