Když čtu příspěvky v diskuzi

..tak si znovu a znovu ovědomuju, jaké mám štěstí. Co se týká financí jsme spíše podprůměrná české rodina.. i přesto jsem ale nikdy neslyšela jediný vzdech ze strany rodičů, na kolik je přijdu.. teď jsem ve druháku na VŠ.. dokud jsem byla na střední, rodiče mi pořídili všechno, co bylo potřeba, popřípadě to, co jsem jsem si třebas delší dobu přála, protože jako středoškolák jsem neměla takové možnosti, co se týká brigád.. teď na VŠ se snažím, abych byla alespoň částečně nezávislá... naši mi platí "jen" kolej (cca 3200 měsíčně), zbytek si platím sama z brigád, ale pokud se stane, že peníze dojdou a práce není, tak pomůžou... Každopádně, až na VŠ jsem si uvědomila, co všechno stojí peněz a obdivuju naše, že to zvládali s platy, které mají...

terory

Podobným tématem jsou pak vydírání od rodičů, jak jsou staří a musíte se o ně starat a že musíte, příp. od jiných příbuzných. Minulý týden jsem "musela" (máma přikázala) navštívit strýce, který si vlastní vinou zapříčinil mozkovou mrtvici (nebral schválně léky, které měl). Byl vždycky hnusný na lidi a teď po mrtvici tuplem - tak jsme tam dvě hodiny seděli a poslouchali sprosté nadávky na doktory, že nejsou schopni ho vyléčit. MUSELI jsme tam sedět, protože to je přece strejda a být s ním je slušnost. Po dvou hodinách jsme se s bráchou zvedli, vzali naši malou neteř a šli pryč. Doma jsem pak mámě řekla, že nemám žádnou povinnost se od někoho nechat urážet - strýc mi nadával, že JÁ nejsem schopna najít žádný lék, aby se on mohl vyléčit (vystudovala jsem chemii a nemám nic společného s vývojem léků) a nepovažuju za nutné absolvovat podobné návštěvy lidí, kteří si nic takového nezaslouží.

Re: terory

Kamrádka zase odešla z domu rodičů, protože s nimi bydlí ještě děda, který celou rodinu terorizuje a dělá si z nich otroky a oni to trpí, protože on je přece jejich děda a je starý a oni ho musí poslouchat. Tak jdou do práce a děda pustí na celý den vodu a oni pak doplácejí 30tis, ale děda je svatý, protože je starý a musí být k němu úcta. Když si lidi nechají dělat na hlavu, no tak a´t se nechávají týrat, že jo.

...

Akorát si pamatuju, že v naší dědině byli taky takoví lidi, co pořád děckám vyčítali, kolik je stojí a ten kluk se pak oběsil a vím, že říkali, že policajti našli dopis, kde ten kluk psal, že rodiče mu pořád říkají, že je stojí hodně peněz, tak že radši nechce žít...no v podstatě měl ten kluk pravdu, že...akorát že pak se oběsila i ta jeho máma a ten táta nevím kde skončil...tak jsem si na to vzpomněla, i když je to už snad tak 25 let...

strašný

A nemohla jste mu zařvat do xichtu Tak proč sis mě pořízoval, když tě stojím prachy, tak mě zabij, a nebudu tě stát nic! Doufám, že se teď o něj nestaráte a jestli jo, tak doufám, že mu každý den říkáte, kolik vás to stojí a ukazujete mu účty. U nás to bylo lehce naopak, naši se snažili, abychom měli, co potřebujeme a ještě něco navíc, a já nikdy nic po nich nechtěla a vždycky jsem říkala, že nepotřebuju ještě nový kalhoty, protože jsou drahé a že mi ještě stačí ty staré, kdežto brácha, ten si rád diktoval, co všecko chce...neee my jsme pohodová rodina, spíš se teď řeší, že táta je čestvě v důchodu a najednou si připadá nepotřebný, nedůležitý...no, ale o prachách jsme se nikdy nehádali, máma uměla z mála vykouzlit všecko a my s bráchou jsme mohli vystudovat a teď slušně vyděláváme a zas jim cpeme, co jde a zase oni to nechtějí, ať si to necháme...takový koloběh, ale laskavý, že jo...

Myslím, že toto je

nejsilnější článek v posledních dnech. Teda ne, že by bylo k čemu gratulovat, jen mě to dost překvapilo. Původně jsem si myslel, že mí rodiče nic moc, ale koukám, že byli vlastně vzorňáci. Byly jsme 4 děti z dělnické rodiny, přesto mě na studiích drželi, což nebylo asi jednoduché (a já to pochopil až mnohem později). Pravda, když jsem přešel na jinou školu, musel jsem si na studium přispívat nadpoloviční většinou, ale i tak to bylo v pohodě. Myslím, že by tam podrželi i bratra, kterého jsem ke studiu marně lákal.

Jinak, už od dětství nám bylo jasný, že nemůžeme mít všechno, na co si vzpomeneme. Brali jsme to normálně. Když jsme něco jó moc chtěli, museli jsme si vydělat či jinak se postarat. Pravdou je, že byla jiná doba, kdysi nebyly 4 děti až taková výjimka, dnes dělá problém vychovat dvě a mnozí už nechtějí ani jedno. Nejde kolikrát jen o nároky dětí, jako spíš to, do čeho jsou tlačeny okolím. My byli tenkrát jaksi všichni na tom stejně (chudě), ale slovo "socka" jsme neznali.

lakota

cha! dcera našich sousedů musí nosit stejné spodní prádlo několik dnů (spolužačka naší dcery) aby prý maminka nemusela často prát - je to 4členná rodina a perou jen 1xtýdně. no a sousedka v samošce nakupuje stylem 4ks rohlíků, 4kolečka salámu, 4 plátky sýra....no,paradoxní na tom je že to vůbec není nuzná rodinka, mají všecko, lecos i luxusní, ale šetří tak, že jsou až pověstní v okolí....chudáci děti. ale to je možná lakota mimo tohle téma.

Re: lakota

Sytý hladovému nevěří! Víte, jak to v běžné domácnosti vypadalo ještě před 40 lety? Že byly domy bez vodovodu, jen s pumpou na dvoře? A přesto lidé žili, a možná mnohem spokojeněji, než dnes. Samozřejmě, nejde se vrátit do starých dob, ale ti, co si to prožili, si to prostě s sebou nesou. To, že Vy byste v něčem takovém nepřežila týden, Vás neopravňuje k jakékoliv kritice takových lidí.

Nezávidím vám

Trochu nerozumím tomu, proč si tihle lakomci pořizují děti. Ty děti samy se bohužel rozhodnout nemůžou, že se zrovna jim narodí a nejdou do toho s tím, že teď teda ty rodiče pořádně vysajou z peněz

Rozhodnutí mít děti je dobrovolné a nikdo je nenutí, takže pak vyčítat dětem, že je moc stojí a očekávat vděčnost zato, že je vychovali a nechali je vystudovat je pro mě jak z jiné planety  Podle mě je to prostě samozřejmost chtít pro děti to nejlepší a investovat do nich (v rozumné míře samozřejmě). Jistě je pak nadstandard,který dětem poskytnout můžou a nemusí a za to by potomci měli být vděční, stejně jako za to, pokud jsou rodiče sami chudí a utrhávají si od pusy, aby dítě udrželi na vysoké, nebo za jiné věci, co pro ně rodiče udělali. Ale povinnost yb to být neměla.

Re: Nezávidím vám

Když jsem nastoupil do prvního zaměstnání, byl jsem svědkem, jak má starší kolegyně péruje svou skoro dospělou dceru ve věci utrácení peněz. Dcerky jsem se zastal a dočkal jsem se odpovědi, že děti umějí moc dobře utrácet peníze svých rodičů. Často jsem si na ni pak vzpomněl. Vím, je to trochu od zdejšího tématu, ale trochu jiný úhel pohledu snad neuškodí. Jde konečně vždy o míru mezi lakomstvím a nekritickým dáváním.

Věcné a pěkné

Milá Jitko, koupila jsem si Tvé dvě knihy a zatím stačila přečíst jen kousek. Už se těším, až budu číst dál.

Měj se kááásně. Moc se mi to líbí...

Re: Věcné a pěkné

Ahoj Štěpánko,tos mi samozřejmě udělala velkou radost a doufám, že Tě knížky nezklamou. Díky. Měj se moc hezky Jitka

podobne II

Hlavne se hrozne za to stydim, jake jsem mela detstvi. vestina mych pratel mluvi o podpore ze strany rodiny v detstvi. kdyz sem ted dostudovala VS, tak sem se dockala poznamky, proc nemam cerveny diplom a zejsem radsi mela delat doktorku (lekarku). pritom, kdyz se me otec ptal ve ctvrtaku na gymplu co jako budu delat po skole, tak sem mu rekla ze jdu na VS. vysmal se mi, ze jako ja ktera se nikdy neucila na to nema....no trochu se mi otevrela kudle v kapse pri cteni toho clanku.

Ted sem dospela mlada samostatna zena a bojim se toho, ze se jednou budu chovat ke svym detem stejne. nechci to dopustit a budu se snazit aby to tak nebylo.

Re: podobne II

Tak držím moc palečky.JG

podobne

taky sem to s rodici nemela jednoduche. sice me nechali vystudovat VS, ale v prvaku me premlouvali at jdu radsi do prace, ze na tu skolu stejne nemam.

Vicemene nedelali rozdil mezi mnou a segrou, ale hlavne matka nam davala neustale na jevo, ze jim spis na obtiz. Presne jak pisete, porad nam predhazovala kolik ji stojime penez. Nasi vzdycky vydelavali vic nez ostatni, ale nikdy sme nebyli na dovolene, lednicka vecne prazdna a nikdo se moc nezajimal, co ze to presne jime, narozeniny nebo svatek se odbyl cokoladou, mozna ani to ne. kdyz jsem dostala od nekoho ciziho cokoladu (z rodiny), tak sem si jinemohla nechat. umyvat si zuby nebo ruce teplou vodou nemozne, sprchovat max 2xtydne no skoda mluvit, kdo nezazil nevi. vsechno si to uvedomuju az ted kdyz sem dospela.