Návrat do Varů

Za nevlídných dní v jasnozřivém duchu

vracím se tam, kde Teplá do zákrutů

se vine Karlovými lázněmi.

Mám tohle město bezvýhradně rád.

Uprostřed hvozdů perla kolonád!

Neznám krásnější místo na Zemi.

Jak skladba sborová a duchovní

v mém nejvnitřnějším světě zní

ta slastná melodie města.

Nevadí mi ty hrozné nešvary,

co valí se už roky na Vary;

já jen turistou jsem dneska.

Nevadí mi ty rozmanité ruské kruhy,

co vrátily se bez šlechty a bez omluvy;

to město miluji a všechno v něm!

Zde na mě žádná tíseň nepadá,

nevadí mi ani ta zdejší rudá nálada;

ve Varech ke všemu já ladím jen.

Zde mohu vypouštět jak v kvantové fyzice

volné elektrony v jakémkoli jazyce!

Zde se duše má pout zprostí.

Uběhne ještě řádka let,

než do Varů se vrátím zpět

s nákladem krásných povinností.

Budu zde žít, jak se namane,

a forma vlastnictví nás strašit přestane.

To ale bude už jiný svět.