Můj milý Masaryku

Můj milý Masaryku, neboj se tolik mého vzdoru,

kterým jsem život oslavil a kterým žiji.

Ty jsi se zalekl - a tvůj národ po tvém vzoru

se smířil s klamnou představou a tyranií.

Proč jsi se vláčel po světě a na ta místa?

Aby podroben byl obry malinkatý stát?

Copak jsi nevěděl, že skutečná svoboda se získá

jen z radikálního postoje k nejvyššímu já?

Ty jsi se zalekl té radikální změny v sobě -

a tvůj národ s tebou, milý můj.

Teď levicově vzdychá po svobodě

a se Zemanem kydá hnůj.

Věř, že jsem proti každé zvůli jisté,

proti útlaku, mytí hlav a bezpráví.

A je jedno, zda u moci jsou komunisté,

či liberální úředníci s finančními ústavy.

Já nejsem absolutní pacifista, o tom dosti.

Sám v sobě pánem jsem si bez výhrad:

Jsem chlápek s drsnou obřízkou své osobnosti,

který tě kdysi vyprovodil ze svých vrat.

Už se neproháním na koních a v boji,

ruské povětří jsem vyměnil za mírnou zem.

Po dunách Avalonu létám se soldierem v zbroji -

tak žiji klidně na síti každý den svůj sen.

Car ani pravoslaví mě netrápí dozajista -

doufal jsem, že Rusům svým vzdorem pomohu.

I v Česku učím příkladně jak cikán anarchista

žít nezávisle na vládě, systému i na Bohu.

A kapitalismu věčný klid

dolehl na zpitomělý lid. Sláva tyranům!